Se svou životní úrovní je spokojena méně než polovina Čechů

Podle aktuálního průzkumu agentury ResSolution Group pro MediaGuru.cz hodnotí svou životní úroveň pozitivně (známkami 1 a 2) 43 % české populace. Průměrně, tj. na stupnici 3 z tradičního známkování, hodnotí svou životní situaci 39 % Čechů. Nespokojených je necelá pětina (18 %), z nichž více než šest procent je velmi nespokojena. Celkové hodnocení dosahuje známky 2,72, tedy průměrnou míru spokojenosti. 

Data ukazují na výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Zatímco mezi vysokoškolsky vzdělanými je spokojeno 59 % lidí, u osob bez maturity jen 35 %. Podobné rozdíly se objevují i podle věku – mladší lidé do 34 let hodnotí svou životní úroveň pozitivněji (51 %) než lidé nad 55 let (38 %). Vyšší míru spokojenosti uvádějí také muži (48 %) oproti ženám (38 %).

Při srovnání s okolím však Češi zůstávají spíše umírnění. Téměř polovina (48 %) vnímá svou životní úroveň jako srovnatelnou s ostatními. Průměrné hodnocení 2,98 tak odpovídá středu škály.

Ekonomické faktory rozhodují

Na otázku, co nejvíce ovlivňuje vnímání životní úrovně, odpovídají Češi poměrně jednoznačně. Dominantním faktorem je výše příjmu (64 %), následovaná bydlením (52 %) a cenami zboží a služeb (50 %).

Význam těchto faktorů se ale liší podle životní fáze. Mladí lidé do 34 let kladou důraz především na dostupnost bydlení (61 %) a rodinné vztahy, zatímco pro střední generaci (35–54 let je klíčový příjem (67 %) a stabilita zaměstnání. Lidé nad 55 let pak více řeší ceny a zdravotní stav.

Obavy: ceny a zdraví

Budoucnost Češi vnímají především optikou ekonomických a zdravotních rizik. Růstu cen se obává 59 % respondentů a zhoršení zdravotního stavu 58 %. U starších lidí dominuje právě zdraví, zatímco mladší generace vedle cen výrazně řeší i dostupnost bydlení.

Ženy obecně vykazují vyšší míru obav než muži, a to zejména v souvislosti s ekonomickou krizí a zdražováním.

Do budoucna Češi hledí spíše opatrně. Více než polovina (52 %) neočekává v příštích dvanácti měsících žádnou změnu své životní úrovně. Zlepšení předpokládá 30 % lidí, zatímco zhoršení 18 %.

Optimističtější jsou mladší lidé a muži, naopak starší generace nad 55 let vnímá vývoj skeptičtěji. Celkové očekávání vystihuje průměrná známka 2,90, tedy stav blízký „beze změny“.

Téměř dvě třetiny Čechů (65 %) se cítí být osobně odpovědné za svou životní úroveň. Zároveň ale významná část přisuzuje roli také státu (36 %) nebo ekonomické situaci (32 %).

Při obecnějším pohledu na odpovědnost ve společnosti se názory dělí téměř rovnoměrně – 63 % respondentů ji přisuzuje jednotlivcům a 60 % státu. Rozdíly jsou patrné zejména podle vzdělání: vysokoškoláci více zdůrazňují osobní odpovědnost, zatímco lidé bez maturity častěji spoléhají na stát.