Senát potvrdil přísnější zákaz vlastnictví médií pro politiky

Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek. Například média nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřenského fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty. Senát dnes tyto úpravy zákona o střetu zájmů schválil.

Zpřísnění takzvaného „lex Babiš" se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média, což kritizovalo například sdružení Milion chvilek pro demokracii. Senát nicméně v doprovodném usnesení požádal vládu, aby připravila zákon definující on-line média a regulující vliv veřejných funkcionářů na internetová média.

Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Zákon o střetu zájmů se podle schválené úpravy navíc bude nově vztahovat na hlavu státu. Prezident republiky bude muset začít každoročně podávat majetkové oznámení a platit pro něj budou i další povinnosti včetně zákazu vlastnictví médií.

Schvalování změn ve Sněmovně brzdilo opoziční hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, který už po prvním zpřísnění zákona vložil v roce 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku. Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dává novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.

Předloha zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.

Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médiích. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření", například prodej média.

Schválená úprava také zmírňuje nedávno přijaté omezení využívání údajů z majetkových oznámení vrcholných politiků. Ustanovení, podle nichž mohou být veškeré informace vedené v registru oznámení „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře", se bude opět vztahovat jen na vybrané činitele.

-čtk-