Autor textu MediaGuru
V posledních dnech prudce rostou počty stažení komunikačních aplikací
Signal a Telegram. Vlnu zájmu zaznamenala i sociální síť Parler, než
nedobrovolně skončila off-line.
V poslední době se sešla řada okolností, která výrazným způsobem dopadá na segment digitálních platforem. Facebook budí kontroverze nejen rozhodnutím zavřít účet končícímu prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, ale i svým přístupem k uživatelským datům. Do podmínek používání populární aplikace WhatsApp přidal, že firma může sdílet údaje a data napříč svými službami. Ani následné ujištění ze strany Facebooku, že obsah posílaných zpráv zůstane provozovateli služeb zapovězen, ale nezmírnilo náhlý zájem o konkurenční platformy. Tento týden například Telegram ohlásil překonání hranice půl milionu aktivních uživatelů s tím, že jejich počet se zvyšoval tempem 25 milionů lidí během tří dnů. „Během naší sedmileté historie jsme už zaznamenali náhlé prudké zvýšení počtu stažení Telegramu. Tentokrát je to ale jiné. Lidé už nemají zájem o směnu svého soukromí za služby zdarma,” uvedl zakladatel Telegramu Pavel Durov prostřednictvím své platformy.
Podobný zájem zaznamenala i další šifrovaná komunikační platforma Signal. Její provozovatel, stejnojmenná nadace, registruje 7,5 milionů stažení za týden, tedy násobek obvyklého sedmidenního počtu. Řadu lidí k Signalu přivedl i nedávný tweet šéfa Tesly a SpaceX Elona Muska, který vyzval své fanoušky k používání právě této služby.
Use Signal
— Elon Musk (@elonmusk) January 7, 2021
Popularita Signalu se ale nedá s ostatními příliš srovnávat. Zatímco WhatsApp registruje přes 1,5 miliardy aktivních uživatelů a Telegram přes 500 milionů, počet lidí na Signalu dosahuje řádově desítek milionů. Koncem roku jej používalo aspoň jednou měsíčně 20 milionů uživatelů, uvedl server TechCrunch s odvoláním na data analytické společnosti App Annie.
Podle Briana Actona, spoluzakladatele WhatsAppu a později i nadace Signal, ale komunikační aplikace od Facebooku v konečném důsledku k velké újmě přijít nemusí. V rozhovoru pro TechCrunch uvedl, že lidé budou používat více služeb zároveň, avšak pro různé účely. Na komunikaci s rodinou a blízkými přáteli se jim prý bude víc hodit Signal, na psaní si se všemi ostatními pak WhatsApp.
Tím však nekončí výčet digitálních platforem, které v poslední době zaznamenaly zvýšený zájem. Vyhrocené politické události ve Spojených státech a následná reakce zavedených médií typu Facebook a Twitter nahrávaly dosud méně známé sociální síti Parler, která se profilovala zejména minimální regulací svého obsahu ze strany administrátorů. Na tu chtěli hromadně migrovat zejména příznivci Donalda Trumpa poté, co končícímu prezidentovi Spojených států zmrazily Facebook a spol. účet. O Parleru coby alternativě uvažoval i sám Trump. Jenže dva roky stará platforma s více než deseti miliony uživatelů má smůlu. Přestala fungovat poté, co ji ze svých on-line tržišť stáhly Apple s Googlem a Amazon Parleru přestal poskytovat cloudové služby. To se zpočátku jevilo jako dočasný výpadek. Nyní ale šéf „alternativního“ sociálního média John Matze pro agenturu Reuters přiznal, že Parler už nikdy nemusí fungovat.
Rok 2021 tak začal z pohledu provozovatelů sociálních sítí poněkud divoce. Zatímco loni zejména američtí zákonodárci řešili primárně byznysovou stránku oligopolu Facebooku, Googlu, Amazonu a Applu, nyní se předmětem vyhrocené politické debaty stává přístup těchto firem ke konceptu svobody slova. Případná ztráta uživatelů ve prospěch méně známých platforem nemusí být pro Facebook a spol. tou největší letošní hrozbou.
-riv-
# Facebook # WhatsApp # Parler # Telegram # Signal
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.