Autor textu Martina Vojtěchovská
Satelitní televize Skylink a CS Link zvýší od dubna servisní poplatek o 13 až 27 procent. Nejvíce podraží pravidelná měsíční platba přes SIPO nebo inkaso, a to z 55 Kč na 70 korun. Uvedla to firma M7 Group, která satelitní platformy provozuje. Výše měsíčního servisního poplatku se přitom od jeho zavedení v roce 2012 postupně zvyšovala nejprve z 29 Kč na 33 korun v roce 2014 a na 55 korun o rok později. Služby M7 Group využívá v tuzemsku zhruba milion zákazníků.
Roční jednorázová platba vzroste od letošního dubna z dosavadních 935 Kč na 1070 korun a platba na 24 měsíců se zvýší z 1485 korun na 1680 Kč. Po uhrazení servisního poplatku mohou uživatelé přijímat 60 českých a slovenských programů. Ostatní balíčky programů vyjdou na 179 Kč až 1100 Kč měsíčně.
U dekódovacích karet, předplacených na delší období než do 1. dubna, se bude nová výše servisního poplatku týkat až od prvního dne následujícího po již předplaceném období. Servisní poplatek nemusí hradit předplatitelé placených balíčků Skylink, u kterých je již zahrnutý v ceně.
M7 Group dostala loni od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) pokutu 9,5 milionu korun za nesplnění ohlašovací povinnosti. Společnost nenahlásila zahájení výkonu komunikační činnosti. Již před tím dostal provozovatel Skylinku a CS Linku pokuty celkem 15 milionů Kč za zavedení servisního poplatku u služeb, které byly do roku 2012 bezplatné.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.