Autor textu MediaGuru
Datové žurnalistice škodí nespolupráce programátorů s novináři, uvedl
v debatě Josef Šlerka.
Česká republika je podle Josefa Šlerky ze společnosti SocialBakers a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy již natolik "velkou" zemí, že se v ní objevují podobná přání a potřeby jako v nejvyspělejších státech světa. Český trh je však podle Šlerky stále příliš malý na to, aby uspokojování těchto požadavků dokázal zaplatit. Na prosincových Rozpravách o českých médiích na půdě Fakulty sociálních věd UK se mimo jiné i takto snažil vysvětlit propast mezi anglosaskými a tuzemskými médii v oblasti datové žurnalistiky. Jak dále uvedl Petr Kočí ze společnosti Samizdat, spolupracující s Českým rozhlasem právě v tomto segmentu, nemalá část novinářů navíc přistupuje k novým technologiím div ne jako k nepříteli. Vzniká tím svého druhu další digitální propast, kterou je o to obtížnější překonávat.
Josef Šlerka však nastínil, že kvalitu datové žurnalistiky zdaleka neomezují jen limity dané velikostí trhu či počítačovou (ne)gramotností. Debaty o ní se prý příliš věnují technickým aspektům věci, zapomíná se však na novinařinu samotnou. "Data jsou zajímavá tehdy, máme-li nějaký problém, který nám mohou pomoci lépe pochopit," dodal Šlerka.
S odkazem na Billa Kovache, někdejšího editora The New York Times, také doplnil tezi, že cílem novinařiny obecně je dodávat občanům informace pro to, aby se mohli lépe rozhodovat a organizovat. "Je otázka, jak často tohle vidíme. Toto pojetí žurnalistiky se navíc zásadně liší od zábavy; jejím výsledkem zkrátka není jen pěkný obrázek," pokračoval Josef Šlerka ve svém záměru zdůraznit, že podstatou datové žurnalistiky jsou právě ona "data", která má už v názvu. Často se ale novináři chytají do pasti tím, že přeceňují vizuální důkazy či podléhají okouzlení čísly (ve stylu "máme to v číslech, je to pravda").
Za příklad, kdy se redakci podařilo novými výrazovými prostředky sdělit to, co by mohli ve standardním článku odvyprávět jen stěží, uvedl Šlerka projekt Cesty k vítězství v podání novinářů The New York Times. Snažili se přehledně nastínit možnosti, jak by Baracka Obamu a Mitta Romneyho v roce 2012 přiblížilo volební vítězství v konkrétním státě k celkovému triumfu v prezidentských volbách. Při sčítání hlasů se pak mohla pozornost celé země snadno zaměřit na výsledek hlasování v několika klíčových oblastech, který mohl zásadně určit ráz celých voleb. A přesně takové informace dokáže vhodně zvolený interaktivní graf zprostředkovat lépe než text.
V Česku ovšem podle Šlerky příliš nefunguje spolupráce programátor-novinář, problém je podle něj přístup "my dodáme data, novináři dodají příběh". Úskalí tohoto přístupu navíc ilustroval Petr Kočí. Jeho tým například dostal za úkol vytvořit interaktivní mapu výskytu drobných krádeží až poté, kdy redaktoři z regionů měli reportáže de facto hotové a citovali v nich policejní mluvčí. Podle policie uvedený typ kriminality stále roste. Pečlivější pohled na data ale nakonec ukázal, že to není pravda.
Naopak pro Dominika Hrodka, duchovního otce projektu Česko v datech, je takové rozdělení rolí žádoucí. "My máme tým lidí zaměřený i na textový obsah, kteří dávají dohromady příběh těch dat. Především ale chceme, aby s tím pak pracoval i někdo další," uvedl Hrodek. Jeho projekt má tedy sloužit jako dodavatel podkladů pro novináře.
Během debaty používal příklad vizuálního ztvárnění proměny textů nejpopulárnějších českých (respektive československých) písní. Autoři příspěvku Od míru k ženám, od Matušky k Langerové se snažili naznačit možné vysvětlení daného posunu. Například interpretace "hudební normalizace" by však jistě mohla zabrat i mnohem více prostoru než jeden odstavec. Takové publicistické úsilí už ale náleží případným dalším zájemcům o téma, projekt Česko v datech se tímto způsobem snaží "jen" přinášet nové náměty.
"Klasická" novinařina a její schopnost vyprávění příběhů je tak stále nezbytná, shodli se panelisté. Podle Petra Kočího se navíc pravidelně stává, že nové technologie vzbuzují přehnaná očekávání. "Když začali novináři ve větší míře používat diktafony, skoro se začínalo mluvit o diktafonové žurnalistice... Důležité je zkrátka nepodléhat technologickému fetišismu," uzavřel Kočí.
-jav-
Autor textu MediaGuru
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Během deseti let se Seznam Zprávy zařadily k nejsilnějším českým
médiím s milionovým publikem a vlivem na veřejnou debatu. Podle Jindřicha
Šídla, který v Seznam Zprávách pracuje od počátku, se během této doby
proměnila nejen podoba projektu, ale i celá mediální krajina. V rozhovoru
se ohlíží také za vznikem pořadu Šťastné pondělí a všímá si
i ústupu médií s širokým dosahem a silným redakčním zázemím.
Dingo Media představila možnosti budování značky pomocí RTB reklamy.
Ukázala i výsledky kampaní s menšími rozpočty aukci.