Autor textu MediaGuru
DPH pro tisk se má snížit na 10 %, souhlasí Sněmovna. Musí to ještě
posvětit Senát a prezident.
Sněmovna ve středu ve zrychleném režimu schválila už v prvním čtení návrh poslanců KSČM na přeřazení novin a časopisů z nynější 15% sazby daně z přidané hodnoty do sazby 10%. Má to pomoci snížit ceny a zvýšit prodej tisku. Vláda sice s tímto návrhem loni vyslovila nesouhlas, ve středu však pro něj vedle opozice hlasovala i řada poslanců vládní koalice. Předlohu nyní dostane k projednání Senát. V účinnost má vstoupit k 1. lednu příštího roku. Proti schválení zákona hlasovali někteří poslanci ANO a ODS. Veto proti schvalování zákona už v prvním čtení nikdo nevnesl. Poslanci pouze posunuli účinnost o jeden rok, protože předkladatelé původně navrhovali už letošní leden.
Snížení sazby DPH by podle odhadu přineslo vydavatelům prostředky ve výši cca 450 milionů korun, což jim má umožnit investovat do kvality obsahu, ale zároveň se také vyrovnat s technologickými změnami při jejich distribuci. Profesní sdružení Unie vydavatelů už dříve zdůraznilo, že čeští vydavatelé čelí jedné z nejvyšších DPH v Evropské unii. V průběhu posledních osmi let se DPH na noviny a časopisy v Česku zvýšila třikrát, a to na dnešní 15% úroveň.
Když vláda loni tento návrh posuzovala, uvedla ve svém negativním stanovisku mimo jiné to, že by měl negativní dopad na výběr daně asi půl miliardy korun a není v souladu s cíli vlády v oblasti daní. Vláda také polemizovala s tím, že by to vedlo ke zvýšení prodejů. "V mnoha zemích, které mají DPH na periodika do 10 %, jsou propady mnohem menší, například v sousedním Maďarsku se jedná o 32% pokles, v ČR pak 45 %,“ oponovala Unie vydavatelů.
Návrh loni v září předložili poslanci KSČM Jiří Dolejš a Gabriela Hubáčková. Poukazují na to, že ani zařazení novin a časopisů do první snížené sazby DPH, tedy 15 procent, nevedlo k zásadnějšímu zpomalení propadu prodeje novin a časopisů. Důvodem je to, že DPH v jejich případě vzrostla z pěti procent v roce 2007 až na současných 15 procent. "Řeklo by se maličkost, ale pro radu subjektů na trhu je to podstatná věc," řekl dnes Dolejš. "Dopad do státního rozpočtu je opravdu marginální," poznamenal. Návrh už loni přivítala Unie vydavatelů.
KSČM vlastní podíl v akciové společnosti Futura, která kromě jiného vydává deník Haló noviny. Dolejš už loni, když návrh předkládal, odmítl, že by šlo o konflikt zájmů, protože tiskoviny vydává mnoho subjektů. Zákon je podle něj pro všechna tuzemská vydavatelství. Například holding Agrofert ministra financí Andreje Babiše je vlastníkem společnosti Mafra, která vydává například Mladou frontu Dnes nebo Lidové noviny.
Jak vyplývá z přiloženého přehledu, návrh podpořili především poslanci KSČM, ČSSD, TOP 09, pro ale hlasovali i další představitelé napříč politickým spektrem. Andrej Babiš o návrhu nehlasoval, resp. nebyl přihlášen.
| Strana | Počet poslanců | Pro | Proti | Nepřihlášen | Zdržel se | Omluven |
| ČSSD | 50 | 27 | 12 | 11 | ||
| ANO | 47 | 14 | 7 | 10 | 12 | 4 |
| KSČM | 33 | 30 | 0 | 1 | 2 | |
| TOP09 | 25 | 14 | 6 | 5 | ||
| ODS | 16 | 4 | 7 | 1 | 3 | 1 |
| KDU-ČSL | 14 | 4 | 3 | 4 | 3 | |
| Úsvit | 7 | 5 | 2 | |||
| Nezařazení | 8 | 3 | 3 | 1 | 1 | |
| Celkem | 200 | 101 | 14 | 38 | 20 | 27 |
-čtk, -mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.