Státní digitální agenda podpoří i e-commerce

Česká republika se podle průzkumu Evropské unie řadí v digitální vyspělosti na průměrné 17. místo. I z tohoto důvodu se digitální agenda dostává do popředí zájmu současné české vlády. Činnost ministerstev a dalších státních úřadů na digitálním poli od května koordinuje Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti. Ve své nové pozici koordinátora digitální agendy se stává gestorem Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu, vypracovaného v loňském roce.

„Česká státní správa trpí velkou roztříštěností. Mnoho věcí už zde dobře funguje, problémem ale je, že se o nich obecně neví a nejsou navzájem koordinované,“ myslí si Tomáš Prouza, který se svou digitální agendou spadá přímo pod premiéra Bohuslava Sobotku. „Cílem je, aby naše nastavení bylo defaultně digitální. Budeme chtít prosadit praktické státní aplikace, aby mohl občan svá data poskytnout státu jen jednou a jednotlivé státní instituce si je mohly navzájem sdílet,“ dodává. Ke zlepšení digitalizace veřejných služeb mohou podle něj  napomoci čipy v občanských průkazech či e-governmentové aplikace v mobilních telefonech.

Základem pro českou digitální agendu je vybudování kvalitní vysokorychlostní internetové infrastruktury, na kterou bude stát čerpat v následujících letech až 14 miliard korun z evropských fondů.

Dalšími prioritami jsou podle Tomáše Prouzy:

(1) podpora digitální gramotnosti – implementování výuky digitálních kompetencí, včetně rekvalifikačních kurzů. Do roku 2020 plánuje ČR s přispěním EU fondů vynaložit na zvýšení digitální gramotnosti okolo 7 miliard Kč;

(2) podpora a rozvoj e-government – plně elektronická komunikace s úřady, vyšší využití otevřených dat státní správy, digitalizace justice i zdravotnictví;

(3) podpora e-commerce – budování příznivého prostředí pro začínající digitální společnosti a start-upy, ochrana spotřebitele při přeshraničním e-commerce;

(4) kybernetická bezpečnost – posilování bezpečnosti kritické infrastruktury státu a uvolnění spolupráce se soukromými subjekty, vysokými školami a vědeckými institucemi;

(5) „věci, se kterými si stát zatím neví rady“ – problematika sdílené ekonomiky, například zdanění taxislužby typu Uber nebo Liftago či ubytování v soukromí.

„Pokud příležitosti digitální ekonomiky podceníme, nevyhnutelně začneme zaostávat za ostatními státy. Internetová ekonomika nezná hranic, o to významnější mohou být její dopady na hospodářství ČR. Odhaduje se, že využívání digitálních technologií v tuzemské ekonomice přispívá k HDP zhruba 3%. Vzhledem k široké škále, do které digitalizace zasahuje, se předpokládá, že reálný dopad na výkon hospodářství jde až k 10 % HDP,“ říká Tomáš Prouza. Potenciální roční přínos propojeného digitálního trhu se blíží 260 miliardám korun evropského HDP. V návaznosti na rozvoj digitálního trhu se předpokládá také vznik nových pracovních míst a profesí.

-stk-