Strany budou muset omezit výdaje na volební kampaně

Strany zřejmě budou mít od příštího roku zákonem omezeny výdaje na volební kampaně. V případě voleb do Sněmovny budou moci utratit maximálně 90 milionů korun. U dalších typů voleb s výjimkou komunálních bude tento strop nižší. Zavádějí to novely volebních zákonů, které ve středu schválila Sněmovna. Změny ještě musí potvrdit Senát. Politické strany budou dále moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok.

Novely počítají také s povinným zřízením transparentních volebních účtů a podřízením kontroly financování kampaní chystanému Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

V případě krajských voleb má být limit stanoven na sedm milionů korun na kraj. Kandidáti na senátora by podle návrhu nesměli dát za kampaň více než 2,5 milionu korun. Padesátimilionový strop pro evropské volby by nadále měli dodržovat i kandidáti na prezidenta. Zavedení limitů se nemá týkat voleb do zastupitelstva hlavního města, byť plní roli krajského zastupitelstva.

Norma má také zvýšit stranám pro sněmovní a evropské volby volební kauci, tedy příspěvek politických stran státu na volební náklady, a to z 15 000 na 19 000 korun. Ministerstvo vnitra to zdůvodnilo inflací.

Poslanci vládní předlohu doplnili o omezení kampaně, kterou by ve prospěch konkrétní strany či kandidáta prováděli nekandidující jednotlivci, firmy nebo spolky. Museli by se u úřadu pod hrozbou sankce zaregistrovat a do kampaně by nesměli investovat více než 1,8 milionu korun v případě voleb do Sněmovny. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) se k tomuto návrhu ANO postavil neutrálně. „Je velice složité pojmout, kde končí svoboda slova a kde už je to volební kampaň,“ poznamenal i souvislosti s kampaní, kterou proti němu podnikl podnikatel Radim Jančura na svých autobusech.

Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad, se sídlem v Brně. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě.

Úřad pro dohled nad hospodařením stran by za porušení pravidel mohl ukládat až půlmilionové pokuty. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu představovat jedenapůlnásobek částky, o kterou byl limit překročen.

-čtk-