Studie: Lidé se v době krizí vymezují na sítích proti elitám

Diskuze na sociálních sítích v době krizí vykazují překvapivě podobné vzorce chování – od sporů o roušky během pandemie covidu-19 až po debaty o pomoci Ukrajině po ruské invazi. Nová studie Martiny Novotné z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Lenky Vochocové z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ukazuje, že uživatelé facebooku v těchto situacích opakovaně pracují s narativem „my dole“ proti „těm nahoře“. Ten posiluje pocit sounáležitosti, ale zároveň prohlubuje polarizaci společnosti a nedůvěru vůči politickým i mediálním elitám.

Výzkum analyzoval téměř 1700 komentářů na facebookových stránkách největších českých televizních zpravodajských médií – České televize (ČT24) a TV Nova (TN.cz). Zaměřil se na dvě krizová období: pandemii covidu-19 v letech 2020 až 2021 a období ruské invaze na Ukrajinu v letech 2022 až 2023. Cílem bylo zjistit, jak se v online diskuzích odrážejí sociální a ekonomické nejistoty a jaké příběhy lidé používají k interpretaci krizového dění.

Studie identifikovala čtyři hlavní narativy, které se v komentářích objevují napříč tématy i časem.

• Prvním z nich je přesvědčení, že elity nechaly běžné lidi napospas krizi. Politici jsou v těchto debatách často vykreslováni jako nekompetentní či zkorumpovaní a objevuje se pocit dvojího metru – že pravidla platí pro občany, ale nikoli pro ty u moci.
• Druhým silným motivem je zdůrazňování domácích problémů na úkor zahraničních. Pomoc Ukrajině je v části diskuzí vnímána jako nespravedlivá vůči údajně opomíjeným potřebám českých občanů, zejména sociálně zranitelných skupin. S tím souvisí i obavy z migrace a z ohrožení národní identity.
• Třetím opakujícím se prvkem je zpochybňování oficiálních informací o pandemii i válce. Média jsou v těchto debatách často označována za nástroj manipulace a podobné praktiky jsou připisovány i politickým představitelům.
• Čtvrtým narativem je hrdost na solidaritu „obyčejných lidí“ – ať už jde o šití roušek, dobročinné sbírky nebo lokální iniciativy na pomoc potřebným. Současně však roste přesvědčení, že stát a instituce selhávají a že se lidé mohou spolehnout především sami na sebe.

Výzkum realizovaný v rámci institutu SYRI ukazuje, že tyto narativy se objevují bez ohledu na to, která politická reprezentace je právě u moci. Polarizační rámec „my versus oni“ tak není jen nástrojem politické komunikace, ale silně rezonuje i mezi běžnými uživateli sociálních sítí.

Podle autorek studie vede tento způsob interpretace krizí k posilování kolektivní identity, ale zároveň i k růstu nedůvěry vůči politickým institucím a médiím. Pochopení opakujících se vzorců chování v online prostředí by podle nich mohlo do budoucna pomoci lépe zvládat společenské dopady krizových situací.