Studie: Nálepkování fake news na Facebooku má vedlejší efekty

Potýkání se Facebooku se šířením lživých zpráv se pravidelně vrací do centra veřejné debaty. Téma je nyní aktuální mimo jiné i kvůli šíření epidemie koronaviru, kterou na sociálních sítích provází velké množství nepřesných informací, konspiračních teorií a v neposlední řadě i intenzivní snaha na strachu vydělat stůj co stůj. Ukazuje se ale, že pokud by provozovatel Facebooku důsledně uplatňoval vlastní pravidla a nástroje proti fake news, nemuselo by se jednat o tak velký problém, vyplývá z nedávno zveřejněné analýzy týmu badatelů z MIT a Yaleovy a Harvardovy univerzity. Ti šesti tisícovkám účastníkům šetření ukazovali různé typy facebookových příspěvků včetně těch se zavádějícím obsahem a vyhodnocovali, do jaké míry jsou lidé ochotni obsah nasdílet dalším přátelům.

Facebook přitom některé lživé posty doprovází varováním, že se uživatel právě chystá šířit pochybné informace. Tím zároveň dostává šanci své záměry ještě přehodnotit. A zdá se, že v tomto případě varovné nápisy celkem fungují – respondenti by i přes upozornění sdíleli 16 procent takových příspěvků. V případě, že u nich taková obsahová nálepka chyběla, ale bylo procento nasdílených dezinformací mnohem vyšší – 36 procent. Server Fast Company proto popisuje závěry analýzy jako varující. Nedůsledné označování příspěvků vede nakonec k tomu, že lidé mají tendenci brát posty nedoprovázené varováním automaticky jako hodné důvěryhodnosti.

Akademici ale Facebooku doporučují kromě plošnějšího ověřování pravdivosti zpráv i některá další možná řešení problému. Algoritmy sociální sítě by například mohly automaticky zobrazovat obsah z pochybných zdrojů a problémových uživatelů ještě méně lidem. Případně by mohla pomoci pozitivní motivace, a sice tlačit na viditelnější místa z pohledu práce se zdroji kvalitnější obsah. Část z toho však už firma v určité míře dělá nebo aspoň ohlásila dělat.

I přes dlouho do praxe zavedené označování příspěvků za závadné a snižování jejich dosahu ale pořád může být vliv „fake news“ značný. Loňská analýza neziskové organizace Avaaz ukázala, že nejsdílenější politické dezinformace se mohou jen ve Spojených státech dostat k desítkám milionů uživatelů. Na druhou stranu, pokud by důkladněji uplatňovaný fact-checking vedl k poklesu dosahu příspěvků o dvacet procent, počet „uchráněných“ lidí může klesnout až o miliony osob. Portál Social Media Today ale připomíná, že svou roli v boji s šířením lží může sehrát také v současnosti testovaná zpravodajská sekce na Facebooku, která by agregovala informace od důvěryhodných zdrojů. Právě ta by mohla být dalším ukazatelem toho, zda lze zprávám věřit, či nikoliv. Jisté však je, že jedno jediné řešení problematika fake news nemá a bez lépe uplatňovaných už představených opatření se boj se lží může stát kontraproduktivní.

-riv-