Autor textu MediaGuru
Jaké technologické trendy budou mít největší dopad na komunikační
strategii firem, ukazuje studie agentury PRAM Consulting.
Lékařské vyšetření pod dohledem virtuálního ošetřovatele, ohebný telefon, který lze transformovat do tabletu, hlasoví asistenti v autech, plně elektrická motorka nebo chytrý termostat, to vše představuje realitu nebo blízkou budoucnost běžného života. Jakým způsobem se nové technologie propíší do komunikace firem, zkoumala studie agentury PRAM Consulting. Podle ní budou klíčovými tématy především bezpečnost a soukromí.
Podnikové nakládání s privátními daty se nyní stává tématem číslo jedna na národní i nadnárodní úrovni. Děje se tak v návaznosti na masivní úniky citlivých údajů o uživatelích sociálních sítí, po nichž se spotřebitelé více než kdy jindy ptají na to, k čemu a jakým způsobem jsou jejich data využívána. „V důsledku zavádění přísnějších předpisů o ochraně osobních dat jsme a budeme svědky proměny digitálního marketingu a jeho cílení, jež se bude muset obejít bez detailních dat o uživatelích internetu,“ říká Patrik Schober, řídící partner PRAM Consulting.
S touhou po větším soukromí jde zároveň ruku v ruce i potřeba komplexnějšího zabezpečení firemní i domácí sítě, na kterou se napojuje čím dál tím více chytrých zařízení na bázi Internetu věcí. Výrobci i poskytovatelé těchto zařízení se musí podílet na osvětě o zranitelnosti chytré domácnosti, a pomáhat tak předcházet kybernetickým útokům. „Klíčovými tématy komunikace budou bezpečnost a soukromí, a to zejména z důvodu připojení všeho od automobilů po kuchyňské spotřebiče k internetové síti. Před zahájením jakékoliv kampaně také musí odborníci na komunikaci pochopitelně zajistit soulad s GDPR,“ dodává Patrik Schober.
Podle odhadů společnosti Accenture se úspory financí způsobené zavedením technologie umělé inteligence například do amerického zdravotnictví do roku 2026 vyšplhají až do výše 150 miliard dolarů za rok. Spektrum využití umělé inteligence je v lékařské vědě značné a týká se oblastí jako robotická chirurgie, radiologie, virtuální ošetřovatelství nebo správy příchozích dat z nositelných zdravotnických zařízení.
Vedle zdravotnictví je otázkou blízké budoucnosti také integrace umělé inteligence do firemních systémů na bázi cloudu, která umožní inteligentní správu a využívání uložených dat. Zatímco nyní se jedná z hlediska výdajů na transformaci systémů i personální kapacity o nákladnou záležitost, v budoucnu budou tato řešení dostupnější. Snaží se o to alespoň technologičtí giganti, jako je Google, Microsoft nebo Amazon, kteří si kladou za cíl umělou inteligenci tzv. demokratizovat a zpřístupnit ji každému – bez ohledu na jeho dovednosti nebo rozpočet.
„Marketéři budou muset v souvislosti se zaváděním umělé inteligence do zdravotnictví pracovat na komunikaci výsledků zdravotní péče a reálných dopadů na lidské zdraví, v případě podnikání v jiných odvětvích pak zdůrazňovat potenciál této technologie v práci s daty a zároveň komunikovat nové příležitosti plynoucí z demokratizace umělé inteligence,“ vysvětluje Patrik Schober.
Elektromobily sice představují jen 0,4 % všech vozidel na světových silnicích, avšak v posledních letech zažívají boom, jak dokazuje i skutečnost, že se automobilky Tesla, Mercedes, Volvo, BMW nebo Audi předhánějí v produkci nejen vizí, ale i skutečných vozidel. Překážkou pro masové přijetí elektromobilů je zatím nedostatečná veřejná síť dobíjecích stanic, vysoká pořizovací cena a spekulativní výdrž baterie.
Na poli dopravy však elektromobily nejsou jediným trendem. Rozvoj zažívají i autonomní vozidla nebo dopravní prostředky s integrovaným vysokorychlostním připojením, které dále podpoří hlasové asistenty. Už nyní využívá Alexu od Amazonu, Siri od Applu nebo Google Home 45 % dospělých Američanů.
Vedle technologických novinek se ale revoluce v dopravě týká i proměny paradigmatu o vlastnictví, potažmo sdílení vozidel. Všechny tyto transformace otevírají marketérům dveře k novým tématům a otázkám, na které budou spotřebitelé chtít slyšet srozumitelné a upřímné odpovědi.
Prodej chytrých telefonů v současnosti klesá. Na vině jsou podle studie vysoké ceny i nevýrazná vylepšení. Pomoci by však mohly smartphony s podporou 5G nebo novým designem, například s ohebným displejem či pěti fotoaparáty. Marketéři by měli povzbudit vyšší prodeje právě důrazem na nové vlastnosti a speciální vylepšení.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Na pozici PR manažera Asociace profesionálních klubů ledního hokeje
nastupuje Pavel Novotný.
Pražská pobočka česko-slovenské agentury Neopublic má od února nové vedení. Do role managing directorů nastupují Hana Pazderková a Jiří Hubička, kteří ve vedení střídají Petru Miterovou. Ta agenturu řídila od ledna 2016 a významně se podílela na jejím růstu i posilování pozice Neopublic na českém trhu. „Petře děkujeme za téměř dvě dekády skvělé práce, leadershipu a energie, kterou Neopublicu dala. Navázat na to je pro nás závazek i motivace,“ říká Hana Pazderková. „PR obor se rychle mění, a proto jsme se s Jirkou rozhodli pro ředitelský tandem — abychom dokázali reagovat rychle, flexibilně a s jasnou odpovědností. Český tým navíc přirozeně doplňuje slovenská kancelář a partneři v celé Evropě, což z nás dělá jednu z nejuniverzálnějších PR agentur na trhu,“ dodává. „Dlouhodobě vidíme, že roste poptávka po agenturách, které umí řídit PR a komunikaci z Prahy nebo Bratislavy pro oba trhy současně — konzistentně, efektivně, ale s lokální znalostí. Pro klienty je to praktické a efektivní: jedna strategie, jeden tým, dvě země,“ doplňuje Jiří Hubička. „Neopublic byl založen s vizí přinášet inovativní komunikační služby a pomáhat klientům řešit náročné obchodní výzvy. Dnes k tomu přidáváme ještě důležitější rozměr - v době budování digitálního vlivu a v éře AI bude rozhodovat kombinace strategie, rychlosti a lidského přístupu. Naší misí je dodávat komunikaci s vysokou přidanou hodnotou napříč trhy ve střední Evropě a být partnerem, který umí převést cíle klienta do výsledků — v online prostoru, na sociálních sítích i v reputaci,“ komentuje majoritní vlastník a zakladatel agentury Neopublic Štefan Vadócz. Hana Pazderková se v oblasti médií pohybuje 14 let, z toho 11 let v Neopublic. Předtím působila například ve skupině Dentsu Aegis. Jiří Hubička působí v médiích a PR od roku 2008, pracoval mimo jiné v redakci Bauer Media, v marketingu Moris distribution i v agenturách Guideline či Ogilvy.
Poslaneckým asistentem ministra kultury Oty Klempíře se stal. Mluvčím
ministra je Barbora Šťastná.