Studie: Většina Čechů neplánuje platit za online zpravodajství

Většina Čechů je stále zdrženlivá k placení za zpravodajství na internetu. Vyplývá to z nových údajů ze studie Zpravodajství ve věku mediální fragmentace, které byly ve čtvrtek prezentovány na setkání pořádaném agenturami ResSolution Group a Nielsen.  

V současnosti za zpravodajství platí 8 % lidí. Je to o jeden procentní bod více než v roce 2020. Dalších 6 % lidí sice zatím neplatí, ale zvažují to. Přesto 86 % respondentů přiznává, že za zpravodajství neplatí a ani to neplánuje. Navíc velká většina (81 %) si myslí, že zpravodajství na internetu by mělo být volně přístupné. Tento postoj sdílejí častěji ženy a zvyšuje se s postupem věku. 

Lidé, kteří jsou ochotni za zpravodajství platit, často oceňují vyšší kvalitu obsahu a kvitují také to, že média předem vyberou témata, což jim šetří čas a usnadňuje orientaci v záplavě informací. Naopak mezi hlavní důvody, proč za zprávy neplatit, patří jejich volná dostupnost jinde a komplikovaný způsob platby.

Za zpravodajství častěji platí muži, lidé ve věku 25–34 let a také lidé starší 55 let. Více ochotní platit jsou také obyvatelé větších měst a lidé s vysokoškolským vzděláním.

Nejčastější formou je předplatné na určitou dobu (59 %), i když jeho obliba oproti minulosti klesla. Dalších 22 % preferuje dobrovolný příspěvek, u kterého si určují výši sami. Platbu za jednotlivý výstup by volilo 13 %, téměř polovina (47 %) však nepreferuje žádný z těchto modelů.

V otázce financování zpravodajství panuje poměrně silný konsenzus: 54 % lidí preferuje, aby byly zprávy zdarma a financované z reklamy. Přibližně třetina (28 %) by souhlasila s kombinací bezplatného obsahu a příplatku za nadstandardní služby, zatímco 18 % by uvítalo model financovaný přímo uživatelskými příspěvky, ale bez reklam.

Proč klesá zájem o zpravodajství?

Studie zároveň popisuje důvody, proč v tuzemské populaci klesá konzumace zpravodajství. Výsledky ukazují, že až 26 % populace ve věku 15 a více let v současnosti vůbec nesleduje žádné zpravodajství. V předcovidovém období tento podíl činil pouze 10 %. Více než polovina (53 %) těch, kteří zpravodajství nekonzumují,  se zprávám vyhýbá úplně nebo si cíleně vybírá pouze některé formy. Mezi hlavní důvody patří především nezájem, negativní emoční dopad zpráv a částečně i nedůvěra. Svou roli pak celkově hrají také vnitřní dispozice jednotlivců a vnější životní okolnosti. Studie identifikuje šest základních segmentů podle predispozic jednotlivců a popisuje jejich způsob konzumace zpravodajství.

Důvěryhodnost a menší obavy z dezinformací

Součástí studie jsou také informace o tom, jaké informační zdroje vnímají lidé jako důvěryhodné a jak se v české společnosti vyvíjejí obavy z dezinformací. Zde výzkumníci zjistili, že oproti covidovému roku 2020 klesl loni podíl těch, kteří uvedli, že se setkali s prokazatelně nepravdivou informací. Míra souhlasu s výrokem, že „na lidi dnes více působí emotivně zabarvené informace před objektivními fakty“ klesl z 72 % v roce 2020 na 64 % v roce 2024. „Lidé se dnes dezinformací bojí o něco méně a víc si věří v tom, že dokáží rozeznat, co je pravdivá a nepravdivá informace," uvedla za autory výzkumu Hana Friedlaenderová.

O studii

Studii Zpravodajství ve věku mediální fragmentace 2024, kterou realizuje ResSolution Group ve spolupráci s Nielsen, vychází po šestnácté. Kromě časových řad nabízí data z oblasti trendů v konzumaci zpravodajství, využívání sociálních sítí nebo poslechu podcastů, dále segmentaci mediálních publik, hodnocení důvěryhodnosti zdrojů a postoje k fake news. Sběr dat proběhl v roce 2024 na reprezentativním vzorku 1012 online respondentů starších 15 let. V roce 2025 byla data aktualizována a rozšířena o kvalitativní sondu. 

-mav-