Autor textu MediaGuru
Britská stanice BBC 3 se bude zřejmě muset vrátit do terestrického
vysílání, aby získala zpět diváky, které ztratila odchodem na internet,
píše ve svém komentáři Erika Luzsicza z Axocomu.
Jak vypadá desítky let budovaný byznys, který ze dne na den radikálně změníte, protože chcete naskočit na digitální vlnu? Dost možná vás to zruinuje. Digitální technologie si vymohly časté využití přívlastku disruptivní, díky čemuž opanují veřejný prostor jako málocojiného. Zejména v byznyse se zdá, že budoucnost je předurčena jen a pouze online prostředí. Jenže to může být velký omyl. Přesvědčit se o tom nyní mohli v BBC. Pomyslná ikona televizního trhu se totiž rozhodla také svézt na tolik skloňované streamovací vlně. A byla to doslova jízda. Zprudka. Ne, dokonce spíš střemhlav dolů.
BBC se totiž před čtyřmi lety rozhodla svůj třetí kanál vypnout z terestrického vysílání, satelitu i kabelových platforem (důvodem bylo ušetřit v rozpočtu zhruba 30 milionů liber za rok). Rozuměj, mačkáš čudlík na ovladači a trojka nenaskočí. Aha, musíš si ji zapnout online. Jenže tenhle myšlenkový pochod neudělala většina původních diváků BBC 3. Britští Enders Analysis nyní přišli společně se City University London s analýzou, podle které doba strávená u tohoto kanálu spadla o celých 89 %. Propad co do počtu diváků se pohybuje v rozmezí 60 až 70 procent.
Analytici rovnou varují, že pokud bude chtít BBC zpátky alespoň část diváků v cílové skupině 16 až 34 let, tak bude muset vrátit stanici do lineárního vysílání. Analýza jde navíc ještě dál, dokonce upozorňuje, že obdobný propad pozornosti při „vypnutí“ takzvaných offline platforem hrozí nejen u televizních stanic, ale i u tištěných médií. Co k tomu říct? Dlouhodobé strategie jsou dlouhodobé od toho, že na ně nejde naskočit ze dne na den a všechno ostatní z ničeho nic popřít. Chápu, že digitálně tažená část byznysu se nám všude snaží vsugerovat, že nic jiného už není. Ale bohužel svět jako takový je stále lineární. A o televizi to platí dvojnásob. Klasické vysílání je tady s námi skoro jedno století a jen tak nezmizí. Tu pomyslnou zkratku ve vývoji zkrátka není možné udělat ze dne na den.
# TV # BBC # stream # Erika Luzsicza # lineární vysílán # BBC 3
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.