TV sledovanost ovlivnil covid. Jak si vedly evropské země?

Televizní sledovanost byla v roce 2020 výrazně ovlivněna celosvětovou pandemií covid-19 a s ní souvisejícím lockdownem. Jak vyplývá z reportu One TV Year in the World od společnosti Glance, nejvíce vzrostla televizní sledovanost v Portugalsku (+ 17 %), Bělorusku (+ 16 %) a ve Francii (+ 13 %). Naopak i navzdory celosvětové situaci klesla na Islandu (- 8 %) a také v Norsku, Dánsku a Estonsku (shodně – 1 %). Na výsledky upozornilo mediální zastupitelství tematických televizních stanic Atmedia.

V České republice vzrostla v roce 2020 televizní sledovanost meziročně o 8 % na 3 hodiny a 42 minut, což ji řadí mírně pod evropský průměr. Největšími televizními fanoušky v Evropě jsou Rumuni, kteří loni před televizními obrazovkami trávili v průměru 5 hodin a 45 minut denně. Pod pět hodin denně neklesla sledovanost také v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Portugalsku a Řecku. Na opačném konci statistik je Island s 1 hodinou a 16 minutami.

„Nejnižší televizní sledovanost mají dlouhodobě státy severní Evropy. Méně než 2 hodiny denně sledují televizi vedle Islanďanů také Norové, a mírně nad 2 hodinami jsou Švýcaři, Švédové a Dánové,“ uvádí Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia, která na českém trhu obchodně zastupuje 28 tematických televizních stanic.

Návrat mladší generace

Celosvětová pandemie covid-19 vedla také k zájmu mladých diváků o televizní obrazovku. Například v České republice trávili lidé ve věku 15–34 let sledováním televize o 4 % více času než v předkrizovém roce 2019. Rekordní nárůst vykázal Island, kde u diváků ve věku 12–29 vzrostla televizní sledovanost meziročně o 27 %. Přes více než 20 % stoupla také u mladších diváků v Maďarsku nebo ve Slovinsku. „Pandemie dokázala, že lineární televize umí oslovit mladší diváky i v dnešní době. Předpoklad, že mileniálové nebo generace Z tráví čas jen na sociálních sítích a u VOD aplikací, tedy není pravdivý,“ dodává Pavel Müller.

Nejvyšší růst pro zpravodajské stanice

Vedle celkové televizní sledovanosti se pandemie covid-19 projevila také na výkonech jednotlivých kanálů. Kvůli potřebě nových informací a přehledu o aktuálních opatřeních rostl zájem především o zpravodajské stanice. Až na několik málo výjimek stoupla sledovanost zpravodajských pořadů ve všech státech Evropy a v řadě případů byly zpravodajské kanály vůbec nejrychleji rostoucí kategorií tematických stanic. „Tento trend jsme mohli pozorovat také v České republice, kdy zájem o zpravodajství rostl především během jarního lockdownu. Později ovšem diváci potřebovali také určitý únik od reality, a proto výrazně stoupl zájem také o filmové, seriálové nebo dokumentární stanice,“ popisuje Pavel Müller. Dodává, že filmové a seriálové stanice z portfolia Atmedia loni zvýšily svůj podíl na sledovanosti meziročně o jednu třetinu.