Autor textu MediaGuru
Mikroblogovací služba chce omezit možnost interakce s tweety čelných
politiků, které porušují pravidla platformy.
S nárůstem významu politické komunikace na sociálních sítích se jejich provozovatelé potýkají se shodným problémem: jak si vynutit dodržování vlastních pravidel a zároveň neomezovat svobodu slova? Se svou odpovědí nyní přichází Twitter. Jeho koncepce počítá s tím, že spíše než autory tweetů z řad světových politických vůdců omezí rozsah toho, jak na sdělení mohou reagovat uživatelé sociální sítě. Pokud příspěvek porušuje pravidla používání Twitteru, nebudou jej ostatní moci lajkovat, odpovídat na něj nebo bez komentáře retweetovat.
Kdo by chtěl na problematické posty reagovat, pořád je bude moci citovat. „Chceme dát jasně najevo, že ani účty nejvyšších politických představitelů nestojí nad našimi pravidly,“ uvedla firma na svém webu. Zpřesňuje tak své prohlášení z června letošního roku, ve kterém sdělila, že problematická vyjádření plánuje překrývat rozklikávacím upozorněním na závadný obsah. Twitter argumentuje, že kompletní odstraňování příspěvků nejvlivnějších politiků současnosti by mohlo být v rozporu s veřejným zájmem.
Jak ale připomíná server Social Media Today, během posledních tří měsíců k zakrytí žádných tweetů nedošlo. Firma si tak zachovává poměrně benevolentní přístup. Ten nicméně v minulosti kritizovala část aktivistů kvůli tomu, že Twitter stále nezrušil uživatelský účet americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který je údajně hojným šiřitelem nenávistných sdělení.
Aby se Twitter podobným disputacím vyhnul, popsal proto i podmínky, které mohou k omezení toho kterého příspěvku vést. Jmenovitě jde o podporu terorismu, jasné a přímé vyhrožování násilím, zveřejňování soukromých informací proti vůli dotčeného nebo propagaci sebepoškozování.
„Uvědomujeme si, že vstupujeme na neprobádanou půdu a kroky, které děláme, jsou bezprecedentní,“ vysvětluje dále Twitter. V podobné situaci je přitom také provozovatel dominantní světové sítě. Facebook s více než dvěma miliardami uživatelů s deklarací svobodomyslného přístupu k politickému obsahu Twitter předběhl. Koncem minulého měsíce firma Marcka Zuckerberga uvedla, že nebude mazat příspěvky politiků ani v případě, pokud by jejich obsah porušil pravidla platformy. Firma tu prý není od toho, aby zasahovala do projevu politických představitelů.
Aby ale byly věci komplikovanější, poslední slovo ohledně toho, co se může na Facebooku i jiných digitálních platformách objevit, nakonec stejně mohou mít soudy. Podle nedávného verdiktu Soudního dvora Evropské unie mohou firmě nařídit smazání takových příspěvků uživatelů, které jsou v rozporu se zákonem. Sítě sice podle unijní směrnice o elektronickém obchodu nenesou odpovědnost za uživateli vkládané informace, pokud by se ale jejich provozovatelé dozvěděli, že jde o data v rozporu se zákonem, musejí konat. V tomto kontextu se zdá, že samoregulace ze strany Twitteru a Facebooku může dříve či později narazit na svou relativní nedostatečnost.
-riv-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.