Unie vydavatelů žádá změny evropského mediálního zákona
Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních
vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU. Vyzývá
k úpravám evropského mediálního zákona (EMFA).
Tuzemská profesní vydavatelská asociace Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU, v němž vyzývá k úpravám návrhu Evropského zákona o svobodě médií (European Media Freedom Act - EMFA) před jeho finálním projednáváním.
Stejně jako další evropské vydavatelské asociace požaduje, aby Evropský zákon o svobodě médií odpovídal svému názvu. Některá ustanovení výchozího návrhu, i když jsou dobře míněna, by mohla podle vydavatelských organizací zabránit dosažení pluralitního a prosperujícího mediálního prostředí.
V dopise se zároveň profesní asociace ztotožňují se záměrem EMFA posílit ustanovení na podporu transparentnosti i ochranu mediálních společností před politickými zásahy. Kladné části směrnice ale nekompenzují podle vydavatelů ty negativní. „Určitá ustanovení EMFA, například ta zaměřená na ochranu svobody tisku, jsou kontraproduktivní a ignorují některá dobře zavedená a osvědčená vnitrostátní pravidla a praktické postupy chráněné ústavou. Jedná se o ustanovení, které zasahuje do vnitřního fungování a provozu mediálních společností. Vzhledem k citlivosti této otázky a rozdílům v národních tradicích by neměla být tato oblast harmonizována na evropské úrovni," uvádí se mimo jiné v dopise.
Za zřejmou hrozbu pro svobodu tisku označují zahrnutí tiskového sektoru pod dohled nového Evropského výboru pro mediální služby (European Board for Media Services). Kromě toho EMFA nejde dostatečně daleko v tom, aby zajistila svobodu projevu a pluralitu v online prostředí a zabránila cenzuře ze strany velmi velkých digitálních platforem, dodávají vydavatelé. „Ve skutečnosti by přijetí EMFA spíše mohlo vést k rozvrácení fungujících národních systémů. Zároveň bude ale i nadále docházet k obcházení hlavní příčiny problémů, které jsou často zakořeněny v širších politických, ekonomických a právních otázkách," uzavírají vydavatelé.
Součástí normy je také možné využívání špionážního softwaru proti novinářům. Možné uzákonění odposlechů telefonické komunikace novinářů, na němž se minulý týden shodly členské státy Evropské unie, vyvolává nelibost mezi novináři i mezi některými politiky.
Státy již svou pozici k zákonu na ochranu médií sjednotily, nyní je na řadě Evropský parlament. Europoslanci dávají najevo, že členské země zašly příliš daleko a mohly by mít nad novináři nežádoucí kontrolu.
-mav-
# média # Unie vydavatelů # legislativa # EU # zákon # EMFA # European Media Freedom Act
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
AOV doporučuje vydavatelům, jak vykazovat příjmy ze státní inzerce
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.
Vydavatel deníku Právo loni překlopil hospodaření do zisku
Společnost Borgis, vydavatel deníku Právo, loni zvýšila tržby téměř
o 11 % na 607 mil. Kč. Po ztrátě z předchozího roku se zároveň
dostala do zisku.