Unie vydavatelů žádá změny evropského mediálního zákona
Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních
vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU. Vyzývá
k úpravám evropského mediálního zákona (EMFA).
Tuzemská profesní vydavatelská asociace Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU, v němž vyzývá k úpravám návrhu Evropského zákona o svobodě médií (European Media Freedom Act - EMFA) před jeho finálním projednáváním.
Stejně jako další evropské vydavatelské asociace požaduje, aby Evropský zákon o svobodě médií odpovídal svému názvu. Některá ustanovení výchozího návrhu, i když jsou dobře míněna, by mohla podle vydavatelských organizací zabránit dosažení pluralitního a prosperujícího mediálního prostředí.
V dopise se zároveň profesní asociace ztotožňují se záměrem EMFA posílit ustanovení na podporu transparentnosti i ochranu mediálních společností před politickými zásahy. Kladné části směrnice ale nekompenzují podle vydavatelů ty negativní. „Určitá ustanovení EMFA, například ta zaměřená na ochranu svobody tisku, jsou kontraproduktivní a ignorují některá dobře zavedená a osvědčená vnitrostátní pravidla a praktické postupy chráněné ústavou. Jedná se o ustanovení, které zasahuje do vnitřního fungování a provozu mediálních společností. Vzhledem k citlivosti této otázky a rozdílům v národních tradicích by neměla být tato oblast harmonizována na evropské úrovni," uvádí se mimo jiné v dopise.
Za zřejmou hrozbu pro svobodu tisku označují zahrnutí tiskového sektoru pod dohled nového Evropského výboru pro mediální služby (European Board for Media Services). Kromě toho EMFA nejde dostatečně daleko v tom, aby zajistila svobodu projevu a pluralitu v online prostředí a zabránila cenzuře ze strany velmi velkých digitálních platforem, dodávají vydavatelé. „Ve skutečnosti by přijetí EMFA spíše mohlo vést k rozvrácení fungujících národních systémů. Zároveň bude ale i nadále docházet k obcházení hlavní příčiny problémů, které jsou často zakořeněny v širších politických, ekonomických a právních otázkách," uzavírají vydavatelé.
Součástí normy je také možné využívání špionážního softwaru proti novinářům. Možné uzákonění odposlechů telefonické komunikace novinářů, na němž se minulý týden shodly členské státy Evropské unie, vyvolává nelibost mezi novináři i mezi některými politiky.
Státy již svou pozici k zákonu na ochranu médií sjednotily, nyní je na řadě Evropský parlament. Europoslanci dávají najevo, že členské země zašly příliš daleko a mohly by mít nad novináři nežádoucí kontrolu.
-mav-
# média # Unie vydavatelů # legislativa # EU # zákon # EMFA # European Media Freedom Act
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Prodeje deníků v roce 2025: Trend se nemění. Vede Blesk, drží se MF Dnes a HN
V roce 2025 se prodalo o necelých deset procent deníků méně než
v předešlém roce. Trend vývoje prodaného nákladu se tak na českém trhu
nemění. Nejprodávanějším deníkem zůstává Blesk. Nejlepší meziroční
výsledky v prodaném nákladu měly loni Hospodářské noviny a MF Dnes.
Zdražit Forbes jsme museli, tvrdý paywall by mohl být cestou
Český Forbes od nového roku výrazněji zvýšil cenu ve volném prodeji a strategicky chce rozšiřovat klubové členství, které za jednu cenu
kombinuje přístup k tisku, digitálu i audiu. Vydavatel Erik Conrad si
navíc pohrává s myšlenkou zavedení tvrdého paywallu.
Deníky čte více než polovina Čechů, nejčtenější je Blesk. Největší zásah má Mafra
Tištěné deníky a jejich suplementy čte více než polovina Čechů ve věku
12–79 let, celkový zásah tisku včetně časopisů dosahuje tří čtvrtin
populace. Skupinu nejčtenějších deníků tvoří Blesk, MF Dnes, Deník a Metro. Meziročně si polepšily Sport a MF Dnes, v pořadí se posunuly
Hospodářské noviny.