Unie vydavatelů žádá změny evropského mediálního zákona
Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních
vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU. Vyzývá
k úpravám evropského mediálního zákona (EMFA).
Tuzemská profesní vydavatelská asociace Unie vydavatelů se připojila k dopisu evropských vydavatelů a národních vydavatelských asociací zemí EU Evropskému parlamentu a Radě EU, v němž vyzývá k úpravám návrhu Evropského zákona o svobodě médií (European Media Freedom Act - EMFA) před jeho finálním projednáváním.
Stejně jako další evropské vydavatelské asociace požaduje, aby Evropský zákon o svobodě médií odpovídal svému názvu. Některá ustanovení výchozího návrhu, i když jsou dobře míněna, by mohla podle vydavatelských organizací zabránit dosažení pluralitního a prosperujícího mediálního prostředí.
V dopise se zároveň profesní asociace ztotožňují se záměrem EMFA posílit ustanovení na podporu transparentnosti i ochranu mediálních společností před politickými zásahy. Kladné části směrnice ale nekompenzují podle vydavatelů ty negativní. „Určitá ustanovení EMFA, například ta zaměřená na ochranu svobody tisku, jsou kontraproduktivní a ignorují některá dobře zavedená a osvědčená vnitrostátní pravidla a praktické postupy chráněné ústavou. Jedná se o ustanovení, které zasahuje do vnitřního fungování a provozu mediálních společností. Vzhledem k citlivosti této otázky a rozdílům v národních tradicích by neměla být tato oblast harmonizována na evropské úrovni," uvádí se mimo jiné v dopise.
Za zřejmou hrozbu pro svobodu tisku označují zahrnutí tiskového sektoru pod dohled nového Evropského výboru pro mediální služby (European Board for Media Services). Kromě toho EMFA nejde dostatečně daleko v tom, aby zajistila svobodu projevu a pluralitu v online prostředí a zabránila cenzuře ze strany velmi velkých digitálních platforem, dodávají vydavatelé. „Ve skutečnosti by přijetí EMFA spíše mohlo vést k rozvrácení fungujících národních systémů. Zároveň bude ale i nadále docházet k obcházení hlavní příčiny problémů, které jsou často zakořeněny v širších politických, ekonomických a právních otázkách," uzavírají vydavatelé.
Součástí normy je také možné využívání špionážního softwaru proti novinářům. Možné uzákonění odposlechů telefonické komunikace novinářů, na němž se minulý týden shodly členské státy Evropské unie, vyvolává nelibost mezi novináři i mezi některými politiky.
Státy již svou pozici k zákonu na ochranu médií sjednotily, nyní je na řadě Evropský parlament. Europoslanci dávají najevo, že členské země zašly příliš daleko a mohly by mít nad novináři nežádoucí kontrolu.
-mav-
# média # Unie vydavatelů # legislativa # EU # zákon # EMFA # European Media Freedom Act
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Mikroplatby od AI firem média nespasí, monetizaci musí hledat jinde
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Euro: Žebříček nejbohatších Čechů vede Strnad před Křetínským
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Vydavatelé musí změnit způsob doručování obsahu. Jak mohou využít AI?
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.