Většina Čechů ovládá aspoň jeden cizí jazyk, více mladší

Pouze přibližně čtvrtina dotázaných neovládá na alespoň základní úrovni žádný cizí jazyk. 76 % české online populace naopak deklaruje, že alespoň jeden cizí jazyk ovládá. Nejčastěji respondenti ovládají jeden cizí jazyk (44 %). S rostoucím věkem respondentů roste i podíl těch, co žádný cizí jazyk neznají. S rostoucím vzděláním přibývá naopak jazykově zdatnějších respondentů. 17 % vysokoškolsky vzdělaných zná alespoň základně dokonce více než dva cizí jazyky. Ukazuje to výzkum, který pro MediaGuru.cz připravila agentura Nielsen Admopshere.

Mezi respondenty, kteří ovládají alespoň jeden cizí jazyk, je nejběžnější znalost angličtiny (83 %), němčiny (63 %) a ruštiny (53 %). TOP 5 jazyků doplňuje francouzština a španělština. Ostatní dotazované cizí jazyky znají pouze jednotky procent respondentů.

Mezi respondenty, kteří ovládají angličtinu na alespoň základní úrovni, je pak i největší podíl těch alespoň středně pokročilých. Zejména věková skupina 15-34letých svou znalost angličtiny ohodnotila jako alespoň středně pokročilou výrazně častěji (64 % oproti 39 % populace).

V případě němčiny je největší podíl těch, co ji ovládají, na úrovni začátečníků. A s věkem nejsou patrné tak výrazné rozdíly jako v případě angličtiny.

Ruština je výrazná zejména mezi nejstarší skupinou respondentů – více než 9 z 10 ji ovládá alespoň začátečnicky. S věkem znalost ruštiny dramaticky klesá až na úroveň, kdy ji zná pouze 30 % 15-34letých.

Přibližně 9 z 10 respondentů se někdy v životě učilo cizí jazyk – 65 % se učilo v minulosti a 22 % se učí aktuálně.
Nejvíce současných studentů cizích jazyků je mezi 15-34letými a s rostoucím věkem jejich podíl klesá. Celkově nejméně je respondentů, kteří ať už v minulosti, nebo aktuálně studují cizí jazyky, se základním vzděláním. Ti jsou také nejméně ochotní se studiem jazyků začínat.

Se znalostí cizí jazyků je spokojena spíše menšina dotázaných (34 %). Přibližně polovina (54 %) uvádí, že je spíše či zcela nespokojena. Přibližně desetina nedokáže posoudit. Spokojenější se svou znalostí jsou častěji mladší respondenti.

Naopak méně spokojení jsou vysokoškoláci – je však potřeba poznamenat, že jde často spíše o schopnost lépe svou znalost cizích jazyků ohodnotit. Mezi respondenty se základním vzděláním je totiž pětina těch, co nedokázali posoudit, zda jsou spokojeni. Zatímco mezi vysokoškoláky se ohodnotili téměř všichni.

Mezi hlavní důvody pro studium jazyků patří zejména škola – povinný jazyk uvedlo 59 % dotázaných, dobrovolný pak (22 %) a cestování (38 %). Mezi další důvody, které uvedla přibližně pětina, patří sledování médií v cizím jazyce, studium jazyků je baví, kvůli komunikaci v práci či kariernímu růstu, resp. získání vysněné práce.

Různé pracovní důvody uváděli častěji muži v porovnání se ženami, objevují se také spíše v odpovědích mladších respondentů ve srovnání se staršími. Školu mezi důvody zmiňují výrazně častěji 15-34letí. Dobrovolný jazyk ve škole je zmiňován častěji s rostoucím vzděláním respondentů.

Mezi typické důvody, proč se respondenti v současnosti neučí cizí jazyk, a nebo se jej ani nikdy neučili, patří představa, že se jej nedokáží naučit (37 %), případně na to nemají čas (33 %). Zhruba pětina pak uvádí, že již cizí jazyk ovládá na takové úrovni, která jim stačí. Toto si častěji myslí muži ve srovnání s ženami. Nedostatek času trápí spíše vzdělanější respondenty a naopak problém jazyk se naučit je významnější u těch s nižším vzděláním.

O výzkumu

• Metodika: Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru (CAWI), respondenti byli vybíráni z Českého národního panelu.
• Terénní sběr: 15. 9. 2022 – 20. 9. 2022
• Cílová skupina: Internetová populace ČR 15+
• Vzorek: 500 respondentů
• Realizace: Nielsen Admosphere

-mav-