Autor textu MediaGuru
Větší počet možností sledování TV obsahu vede k jeho vyšší
konzumaci, říká studie Viacomu.
Lineární televize má stále dominantní postavení v konzumaci TV obsahu, přestože role televize se mění v souvislosti s novými možnostmi příjmu obsahu, konstatuje výzkumná studie společnosti Viacom TV Re[defined]: How global viewers are redefining their relationship with television. V Praze ji v uplynulých dnech představil John Conlon, viceprezident pro výzkum Viacomu.
Výzkum, který probíhal v 18 světových zemích, zjišťoval pomocí etnografických rozhovorů postoje mladých diváků 6-34 let (online populace) k televizi a k získávání televizního obsahu. Výsledky studie mj. potvrdily, že větší obsahová nabídka, která souvisí s rozvojem nových distribučních cest, zvyšuje celkovou konzumaci obsahu. Přístup k obsahu se v průměru odehrává přes šest různých zařízení, diváci pak využívají v průmětu pět různých zdrojů obsahu (lineární TV, DVR, web/VOD, SVOD, aplikace).
Zdroje televizního obsahuLineární TV – televizní služba, která nabízí obsah v předem daném čase a na předem daném televizním programu. Divák tak může sledovat obsah pouze v čase jeho vysílání na dané TV stanici. DVR – digital video recorder, elektronický přístroj (např. set top box), který nahrává videoobsah v digitálním formátu na disk nebo jiné zařízení. Obsah je možné sledovat podle časových možností diváka. VOD – video on demand, služba, která umožňuje sledovat videoobsah podle výběru diváka. Nabízí jak streamovaná videa, tak videa, která lze sledovat kdykoli na větším počtu zařízení. Obvykle využívá technologie IPTV (internetový protokol). SVOD – subscription video on demand, služba nabízí divákům neomezený přístup k různým žánrům videoobsahu v určitém časovém období (většinou měsíčně). Uživatelé za tento přístup platí předplatné. Programy mohou konzumovat kdykoli si zvolí. |
„V České republice je průměrný počet zařízení, používaných ke sledování TV obsahu, 4,5, v průměru se pak používají čtyři různé zdroje. Je to velmi podobný výsledek jako v jiných zemích regionu,“ řekl Conlon.
Větší počet používaných zařízení vede k většímu zapojení diváků, uvádí dále studie, podle které 72 % diváků mluví o svém oblíbeném pořadu častěji než dříve. Konverzace má být podle výzkumu klíčovým faktorem, který se projevuje zvýšenou pozorností diváků. Je proto nutné vytvářet takový obsah, o kterém se bude mluvit. „Pořady, které podporují dialog, uspějí. Pokud se ale o nich mluvit nebude, predikce skeptiků o konci televize by se mohla naplnit,“ uvádí studie.
Lineární televize je stále nejčastějším zdrojem (29 %), ve kterém diváci objevují nový obsah, následuje osobní konverzace (word of mouth – 20 %) a třetím nejčastějším zdrojem je promo TV stanic (16 %). Online je zase podle studie důležitý jako prostředek pro posílení zájmu o pořady a pro zjišťování dalších detailů. Pro diváky je ale stále důležitější čas sledování. 51 % diváků preferuje sledování TV v čase, který si sami zvolí. Čas je důležitější než to, kde sledování probíhá nebo jak probíhá (TV everywhere → TV right now).
Na základě zjištěného chování identifikovala studie tři základní divácké skupiny: 1) tradiční diváci, kteří preferují lineární televizi (41 %), 2) vybavení diváci, kteří mají přístup k více zařízením a 3) angažovaní diváci, kteří mají přístup minimálně k dvěma sekundárním zdrojům a o obsahovou nabídku se velmi zajímají. Výsledkem pak je, že sledování TV obsahu věnují více času.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.