Autor textu MediaGuru
Během posledních let proběhl boom streamovacích služeb. Pro výběr je cena
nejdůležitějším kritériem.
Streamovací služby (VOD) i díky pandemii rostou. Lidé uzavření doma se chtějí bavit, a tak si neváhají předplatit Netflix, poslouchat Spotify nebo hrát hry. Nicméně široká nabídka na trhu už pomalu naráží na něco, co se nazývá únava z předplatného. V důsledku zhoršující se ekonomické situace jsou uživatelé také velmi citliví na jakékoliv navýšení poplatků. Cena při rozhodování hraje dokonce důležitější roli než nabízený obsah. Ukazuje nová studie Digital media trends od společnosti Deloitte.
Podle studie, jež proběhla na více než 2000 respondentech v USA, se nejvíce lidí nyní baví na sociálních sítích (84 %). Alespoň jednu streamovací službu si předplácí 82 % dotázaných a více než tři čtvrtiny si často nebo občas zahrají hru (78 %).
Zajímavé je, že ve volném čase stále většina nejraději sleduje televizi a filmy (57 %). Neplatí to ale u generace Z, která raději než televizi hraje hry (26 %), poslouchá hudbu (14 %), brouzdá po internetu (12 %) nebo tráví čas na sociálních sítích (11 %).
Se zvyšující se nabídkou streamovacích služeb, ať už na poli videa, audio, nebo her, se dostavuje i tzv. únava z předplatného. Z tohoto důvodu lidé častěji mění platformy nebo si vyberou jiný druh zábavy. U video služeb typu Netflix, Disney+ či HBO Go jsou lidé navíc velmi citliví na cenu. Téměř polovina respondentů (46 %) uvedla, že cena byla nejvýznamnějším faktorem při výběru dané služby. Jen pro 33 % byla důležitější šíře obsahové nabídky, pro 32 % originální obsah.
Právě citlivost na cenu vede mnoho uživatelů k tomu, že z placené služby bez reklam přesedlají na službu financovanou prostřednictvím reklamy. Některou z bezplatných služeb využívá 55 % respondentů. Ochota sledovat videa s reklamou je přitom o vyšší než s reklamou poslouchat hudbu nebo hrát hry.
Ke zrušení placené služby její předplatitele vede nejčastěji navýšení poplatku (u videa 49 %, u hudby 37 % a her 38 %). O dost menší roli v tomto ohledu hraje samotný obsah – pokud by byl oblíbený obsah z platformy odstraněn, ke zrušení účtu by přistoupilo 31 % u videa, 29 % u hudby a u her jen 22 %. U video streamovacích služeb je také tvrdší konkurenční boj; objeví-li se zajímavý obsah na jiné platformě, je ochotno na ni přestoupit 31 % dotázaných. Pokud přijde konkurenční hráč s lepší cenovou propozicí, naláká to 29 % z nich. U hudby nebo gamingu je to mnohem méně.
V období od listopadu 2020 do února letošního roku se ke změně či zrušení video služeb rozhodlo 37 % respondentů. Kromě ceny a obsahu však sehrala svou roli také snadná orientace na platformě. Více než polovina respondentů (52 %) jen obtížně vyhledává zajímavý obsah a 49 % se domnívá, že služby v doporučování dobrého obsahu na míru selhávají. Proto by se měly streamovací služby zaměřit na personalizaci nabídky a schopnost upravit uživatelskou zkušenosti každému podle jeho preferencí.
-stk-
# video # streaming # koronavirus # hudba # Deloitte # gaming # únava z předplatného
Autor textu MediaGuru
Lidem jde dnes hlavně o smysluplnost. Spíš než více vlastnit by značky
měly Čechům usnadňovat život, zaznělo na letošní konferenci Forum Media
ve specializovaném panelu Data & Insight Stage, které zaštítilo oborové
sdružení SIMAR.Témata sahala od životního stylu Čechů a nákupního vlivu
generace Alfa přes sledovanost televize mimo domov až po využití umělé
inteligence ve výzkumu.
Informace o zdraví, psychickém stavu, vztazích nebo financích sdílí
s umělou inteligencí 43 % jejích uživatelů. U mladých ve věku 18 až
29 let je to 53 %. Přesto má jen 31 % uživatelů pocit, že je AI zná
velmi nebo poměrně dobře, ukázal průzkum agentury Stem/Mark.
Správce licenčních práv vydavatelů (SLPV) podal podnět Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže kvůli novým obchodním podmínkám společnosti Meta.
Obává se, že by platformy Facebook a Instagram mohly získat právo
využívat obsah vydavatelů včetně redakčních článků a fotografií bez
jejich souhlasu a odpovídající odměny.