Volí se ředitel ČT, volba ale budí pochybnosti

Rada České televize bude ve středu volit nástupce Jiřího Janečka ve funkci generálního ředitele veřejnoprávní televize. Vybírat přitom bude z kandidátů, které poslala do finálového kola ve středu 7. září. Tehdy totiž zúžila jejich počet ze 32 na pět. Mnohé veřejné osobnosti, ale také třeba televizní odbory výběr finalistů kritizují. Polemika se dá ve středu na jednání Rady očekávat i o tom, zda má být volba veřejná, či tajná. 

Do druhého kola se při prvním kole volby dostali výkonný ředitel ČT24 Roman Bradáč, bývalý šéf TV Nova Petr Dvořák, někdejší výkonný ředitel TV Óčko Hynek Chudárek, někdejší marketingový ředitel TV Prima a pražského dopravního podniku Jan Svoboda a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek. Do finálového kola se pak nedostali třeba režisér a producent Fero Fenič, exředitel vydavatelství Economia Michal Klíma či šéfdramaturgyně vývoje nových pořadů ČT Alena Müllerová. 

Proti vybraným finalistům protestovaly například Asociace režisérů a scénáristů (ARAS) a Český filmový a televizní svaz (FITES). "Někteří kandidáti se skvělými projekty dostali minimální počet hlasů a je trapné i bodové srovnání mezi těmi, kteří nepostoupili," napsaly ARAS a FITES v otevřeném dopise Radě ČT. Svědčí to podle nich buď o nekompetentnosti některých členů Rady ČT, nebo o jejich závislosti na přáních politiků, kteří je do rady jmenovali. "Jsme rozhořčeni výsledkem výběru," napsaly obě organizace v dopise. 

Mnohá média pak v souvislosti s volbou naznačují, že za některými kandidáty stojí podnikatelské kruhy, které chtějí prosadit odprodej televizních pozemků na Kavčích Horách developerům či se snaží napojit na veřejné zakázky z veřejnoprávní televize. Kritiku veřejnosti sklidili také někteří kandidáti za své schůzky s politiky, například Petr Dvořák, který navštívil premiéra Petra Nečase. 

Největší podiv a spekulace mezi kritiky budí jména finalistů Radomíra Šimka a Jana Svobody. Například Radomíra Šimka volilo v prvním kole osm radních. Časopis Respekt proto jednotlivé členy Rady oslovil s otázkou, zda je zaujal a čím. Pouze jeden radní časopisu potvrdil, že dal Šimkovi svůj hlas. 

Volbu Šimka, ale i Svobody pak kritizují i televizní odbory. Jejich kandidátské projekty podle nich nejsou kvalitní. Odborům se nelíbí ani výběr dalšího finalisty, výkonného ředitele ČT24 Romana Bradáče, který je podle nich propojený se současným managementem, který opakovaně kritizují. Do Bradáče se s kritikou pustil také vlivný moderátor diskusního pořadu Václav Moravec. 

Volba ještě neskončila a již nyní přinesla první soudní spor. Na místopředsedkyni rady Danu Eklovou se chystá podat trestní oznámení pro úmyslnou pomluvu a žalobu na ochranu osobnosti jeden z kandidátů, producent a režisér Fero Fenič. Důvodem jsou její výroky pro tisk.

"Pan Fenič si na České televizi vydělal asi 150 milionů, jeho projekty byly předražené. Já jsem na to radní před volbou upozornila, jasně jsem řekla, že jeho zvolení by bylo totéž jako udělat kozla zahradníkem," řekla v Deníku z 15. září při hodnocení prvního kola volby Eklová. Fenič informaci zpochybnil a požadoval odstoupení Eklové z Rady a omluvu. Eklová se mu omluvila pouze za "kozla zahradníkem". 

Vzhledem k obavě z další možné manipulace hlasování chce podle Respektu předseda rady Milan Uhde navrhnout, aby hlasování ve finálové volbě bylo veřejné. Již na minulém zasedání si přitom radní odhlasovali volbu tajnou. Z patnácti radních jsou podle Respektu veřejnou volbu ochotni podpořit jen čtyři, a to Antonín Bajaja, Jiří Závozda, Jaroslav Dědič a René Kühn. "Budu kolegy přesvědčovat," řekl časopisu Uhde. Jedině tak lze podle něj totiž předejít dalším nejasnostem. 

K veřejné volbě dnes vyzvala členy Rady ČT i Asociace režisérů a scenáristů (ARAS). "Vážení členové Rady ČT, žádáme vás, abyste zítřejší volbu GŘ ČT provedli veřejně. Vede nás k tomu mediální obraz Rady ČT, který vznikl po překvapivém průběhu první volby, který i ve vašich řadách vyvolal údiv. Zejména po článku v Respektu, který konstatuje, že pouze jeden z členů vaší Rady přiznal, že volil kandidáta, který dostal 11 hlasů, se domníváme, že volba aklamací je v tomto případě namístě. I poslední prezidentská volba se udála tímto způsobem," píše v dopise ARAS.