Autor textu MediaGuru
Levicový deník Haló noviny přestane vycházet k 28. dubnu. Místo něj by
měl vycházet týdeník.
Levicový deník Haló noviny přestane vycházet k 28. dubnu. Místo něj by měl vycházet týdeník. V sobotu o tom rozhodl Ústřední výbor KSČM. Dnes to napsaly Haló noviny. KSČM je hlavním akcionářem společnosti Futura, která tento deník vydává. Mluvčí strany Helena Grofová ČTK řekla, že náklad Haló novin představoval asi 6000 výtisků. U nového týdeníku se podle ní uvažuje se stejným nákladem, podobným formátem a menší redakcí než dosud.
Podle Haló novin byla diskuse o zastavení deníku bouřlivá a hlasování ještě bouřlivější. Pro ukončení deníku nakonec hlasovalo 55 členů ústředního výboru, devět bylo proti a pět se zdrželo. Novodobé Haló noviny začaly vycházet v roce 1991.
O budoucnosti deníku se spekulovalo od podzimu. Komunistická strana po loňských volbách zmizela ze Sněmovny. Dlouholetého předsedu strany Vojtěcha Filipa nahradila europoslankyně Kateřina Konečná, která už na podzimním volebním sjezdu strany uvedla, že chce kvůli dramatickému poklesu příspěvků od státu kromě jiného upravit příspěvek pro Haló noviny.
Tržby vydavatelské společnosti Futura dosáhly v „covidovém" roce 2020 téměř 44 mil. Kč, z toho 18,4 mil. Kč tvořily tržby za vlastní výrobky a 25 mil. Kč tržby z prodeje služeb. Společnost uzavřela tento rok s mírnou ztrátou 123 tis. Kč.
Podle monitoringu inzerce se loni v deníku snížil objem inzerce, a to v meziročním srovnání zhruba o třetinu. Data za hospodaření v roce 2021 zatím nejsou k dispozici. Loni v červnu si deník připomínal 30. výročí a připouštěl „ekonomické těžkosti".
Prodaný náklad deníku není auditován ABC ČR a jeho čtenost není měřena jednotným výzkumem Media projekt.
Haló noviny byly založeny v roce 1991, od počátku jsou spojeny s KSČM. U zrodu deníku stál bývalý předseda strany Vojtěch Filip. Navazovaly na předválečný stejnojmenný titul, který vycházel v letech 1933-1938.
-čtk-, -mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.