Autor textu MediaGuru
Vydavatelé letos čekají další pokles návštěvnosti ze sociálních sítí
Rok 2023 přinesl zpravodajským online médiím výrazné poklesy
návštěvnosti především ze sociálních sítí Facebook a X. Zástupci
médií přitom očekávají, že tento trend bude pokračovat i letos.
Vyplývá to ze studie Reuters Institute.
Další snížení přístupů ze sociálních sítí, zejména z Facebooku a X, očekávají pro letošní rok vydavatelé tisku a provozovatelé zpravodajských online médií. Uvádí to studie Journalism, Media and Technology Trends and Predictions 2024 od Reuters Insitute. Naznačuje rovněž, že kvůli slábnoucí schopnosti sociálních sítí přivádět uživatele na webové stránky nastává konec „modelu odkazování“ (referral model).
Globální studie vychází z průzkumu mezi 314 zástupci vydavatelství a online médií (včetně 76 šéfredaktorů, 65 CEO nebo výkonných ředitelů, 53 vedoucích digitálu a inovací) z 56 zemí a zjišťuje, jaký vývoj mediální manažeři očekávají.
Před vydavateli a provozovateli online médií je další náročný rok. Války na Ukrajině a na Blízkém východě, jakož i změna klimatu, následky pandemie a ekonomický pokles v posledním roce vyvolal bezprecedentní tlak na redakce, který bude podle studie pokračovat i v roce 2024.
Vývoji ani nenahrává pomalejší reklamní trh, blížící se konec podpory cookies třetích stran a klesající návštěvnost webových stránek prostřednictvím velkých technologických společností a sociálních sítí. Tyto ekonomické problémy jsou v mnoha západních demokraciích umocněny i oslabující důvěrou v média.
Vydavatelé se letos také obávají podstatného snížení návštěvnosti z vyhledávání. Tím, jak se umělá inteligence integruje do vyhledávačů, zkoumají Google, Microsoft a další nové způsoby zobrazování obsahu známé jako Search Generative Experiences (SGE). Ty na vyhledávané dotazy odpovídají přímo a neposkytují jako dosud seznam odkazů na webové stránky.
Záměrem provozovatelů online médií je tak dále posilovat příjmy z předplatného a budovat návštěvnost přes přímé vlastní kanály. Na straně obsahové produkce plánují vydavatelé zvyšovat počet produkovaných videí, newsletterů a podcastů.
Očekávat lze také, že letos skončí více tištěných deníků, protože náklady na tisk rostou a distribuční sítě slábnou. Docházet bude také ke sdružování nabídky digitálního zpravodajského a nezpravodajského obsahu, a tak přístupová předplatná budou zahrnovat i hry, podcasty, časopisy, knihy a dokonce i obsah od jiných vydavatelů.
Vybrané výsledky studie
- Pouze necelá polovina (47 %) dotazovaných redaktorů, generálních ředitelů a vedoucích pracovníků v oblasti digitálních technologií věří v dobré vyhlídky žurnalistiky v nadcházejícím roce, přibližně 40 % vyjadřuje nejistotu a desetina (12 %) nízkou důvěru. Uvedené obavy souvisejí s rostoucími náklady, klesajícími prodeji, nižšími příjmy z reklamy a zpomalení růstu předplatného. Zájem o mediální obsah mohou podpořit některé události celospolečenského významu.
- Téměř dvě třetiny (63 %) respondentů v průzkumu uvedly, že se obávají prudkého poklesu návštěvnosti ze stránek sociálních médií. Data Chartbeat (viz výše) ukazují, že návštěvnost zpravodajských webů z Facebooku klesla loni o 48 % a návštěvnost z X (Twitteru) klesla o 27 %. V reakci na tento vývoj přibližně tři čtvrtiny (77 %) respondentů uvedly, že se letos více zaměří na své vlastní přímé kanály. Pětina (22 %) se uchýlí ke snižování nákladů a přibližně stejný počet (20 %) chce experimentovat s alternativními platformami třetích stran.
- K platformám, kterým chtějí vydavatelé věnovat pozornost, patří především WhatsApp (61 %), TikTok (55 %) a Google Search (49 %). Následují s vyrovnanými preferencemi YouTube, LinkedIn a Instagram. Naopak postoj k Facebooku i X se výrazně zhoršuje (v obou případech téměř -40 %). Většina respondentů uvedla, že plánuje letos tvořit více videí, newsletterů a více podcastů, ale nezamýšlí zvyšovat počet redakčních článků.
- Riziko selektivního vyhýbání se zprávám a únava ze zpravodajství zůstávají hlavním zdrojem obavy zpravodajských organizací, které přinášejí zprávy z Gazy a Ukrajiny. Ke strategiím, jak těmto rizikům čelit, patří podle jejich názoru lepší vysvětlování složitých příběhů (67 %), přístupy zpracování, které více zohledňují řešení (konstruktivní žurnalistika 44 %) a inspirativnější lidské příběhy (43 %). Už menší podporu mají u vydavatelů strategie zveřejňování více pozitivních zpráv (21 %) nebo většího počtu zábavných zpráv (18 %).
- Vydavatelé nadále investují do předplatného a klubového členství, přičemž velká většina dotázaných (80 %) uvedla, že půjde o důležitý zdroj příjmů. Příjmy z předplatného označují za ještě významnější než příjmy z display reklamy a sponzoringu (72 %) nebo nativní reklamy (61 %). Většina z těch, kteří provozují placený model, v posledním roce vykázala buď mírný nárůst, nebo stabilní počet předplatitelů, a to i navzdory náročnějšímu ekonomickému prostředí.
- Umělou inteligenci zamýšlejí vydavatelé využít převážně pro automatizaci při tvorbě zpráv (56 %), dále pro lepší doporučování nabídky (37 %) a pro komerční využití (28 %). Vydavatelé ale mají ambivalentní postoj k používání umělé inteligence pro obsahovou tvorbu, když se více než polovina z nich obává poklesu reputace.
Celá studie je k dispozici zde.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Libuše Šmuclerová představila nový mediální projekt Jasně.cz
Mediální projekt Jasně.cz, který vzniká v nové společnosti Czech Expert
Media vedené Libuší Šmuclerovou, chce vrátit novinařinu ke svým
kořenům. Podílejí se na něm i Robert Malecký, Martin Malý, Zuzana
Tvarůžková a Barbora Černošková.
AI přivádí na e-shopy 0,3 procenta návštěv, jejich konverze jsou ale vyšší
Umělá inteligence se postupně stává součástí online nakupování. Češi
ji využívají při výběru a srovnávání produktů, zatím však zůstává
především poradcem před nákupem. Podle dat Shoptetu přivádí AI na
e-shopy zatím jen malou část návštěvníků, ti ale častěji nakoupí než
návštěvníci z jiných zdrojů, zaznělo na čtvrteční konferenci
Reshoper.
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.