Autor textu MediaGuru
Důvěra lidí v média se ve srovnání s koncem roku 2013 sice zvýšila,
dřívějších výsledků ale nedosahuje.
Z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který zjišťuje důvěru české populace ve vybrané společenské instituce již od roku 1995, vyplývá, že důvěra v média poklesla výrazně v letech 2011 až 2013. Ke konci roku 2013 se pokles zastavil a důvěra začala pozvolna stoupat. Aktuální výsledky jsou srovnatelné se zářím loňského roku. Důvěra ke všem typům médií se stále pohybuje poměrně hluboko pod svými maximy v minulém desetiletí.
Z jednotlivých médií důvěřuje nejvíce lidí v populaci rádiu (58 %) populace, v televizi a internet má důvěru polovina Čechů, tisku podle výzkumu důvěřuje 44 %.
V případě internetu, který je do výzkumu zahrnován pravidelně od roku 2013, když předtím byl již jednou zařazen v září 2011, je trend podobný jako u ostatních mediatypů. V letech 2011 a 2014 došlo k poklesu důvěry o 11 %, v září loňského roku mírně stoupla.
Podrobnější analýza ukázala, že televizi více důvěřují ženy. Internetu a rádiu důvěřují lidé s dobrou životní úrovní. U internetu důvěra klesá postupně s rostoucím věkem. Tisk, rádio, televize a banky se těší větší důvěře u obyvatel malých obcí. Podle stranických preferencí lze říci, že internetu důvěřují častěji lidé klonící se k hnutí ANO, televizi voliči ČSSD.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.
Doplňky stravy užívá podle průzkumu Ipsosu pro Pilulku 84 % Čechů ve
věku 18 až 55 let. Dvě třetiny uživatelů a nakupujících považují
při výběru za důležitější kvalitu než cenu. Za její hlavní znaky
označují především množství účinné látky, čistotu složení a vstřebatelnost.