Web Prigl.cz zaujme i díky spojení se Starobrnem

Tohle je Brno. Lakonický název klipu svou přímočarostí předznamenává obsah. K vidění je mimo jiné Masarykova univerzita, AZ Tower, pustnoucí fotbalový stadion za Lužánkami a špinavý podchod pod hlavním nádražím. Malí i velcí psi bez obojku, slečny stepující na zastávce jako na přehlídkovém molu, existence životem znavené i rozjívené. Do podobné lidské mozaiky zapadají také romští obyvatelé pavlačového domu. „V Brně se mísí všemožný rasy a z týhle mísy vznikaj' krásy. Z týhle krásy se linou noty, cigánský hlasy a ostrý beaty,“ zpívá Mária Bikárová. Video za první týden na YouTube nasbíralo kolem 200 000 zhlédnutí, ale sledovanost má i své negativní stránky. „Jen za pár desítek hodin se pod videem nashromáždilo několik stran rasistických komentářů. Průběžně je mažu a budu v tom dál pokračovat. Nejvíce frustrovaná vrstva české bílé populace si vybíjí vztek na té ještě slabší. Romové přitom spoluvytvářejí identitu našeho města," uvedl pro iDnes.cz vydavatel webu a producent klipu Jakub Ryška.

Dva roky starý videoklip na stejné téma s názvem „To žluté, co máte na kalhotkách: Brno - oficiální videoklip“ se ani zdaleka takové popularitě nepřiblížil. Mezi oběma klipy je však také vidět velký kvalitativní posun, který by nebyl možný bez podpory pivovaru Starobrno. Tato značka provází obě videa a tvoří tak na pohled přirozenou součást brněnského života. Na Facebooku dosud nasbírala stránka Prigl.cz přes 6 500 lajků.

Genius loci

Značka Starobrno vystupuje také jako sponzor samotného webu Prigl.cz. To spojení se přímo nabízí, nejenom kvůli spjatosti s Brnem, ale také tematicky. Podstatná část článků je nějakým způsobem spojena s alkoholem, jeho užíváním, jeho nálevnami, případně lidmi, kteří do těchto náleven chodí. Nejde ale o prvoplánový pivní humor, spíše jeho prostředek a prostředí, jak se dostat k samotným brněnským zajímavostem. Ty navíc vynikají ještě vsazením do společenského kontextu. Jde o tak o zajímavou sondu do města Brna, která ale lokální význam přesahuje: „Nepotřebuju další projekt, potřebuju prachy,“ povídá u cigarety a latté za čtyři pětky vystudovaná divadelní režisérka před šichtou v obchodě s parfémy.

Koukněme se o dvě století dozadu: zhýralí a znudění mladí šlechtici, bezcílně bloumající životem, opíjející se vínem a nihilismem, hrají ruskou ruletu a prohrávají fotrovy polnosti v kartách. Dobře ví, že štafetu jim urvali z ruky měšťáci a průmyslníci,“ dočteme se například v průvodci po troskách střední třídy.

Tematická různorodost článků je značná, zvláštní kultura grotesknosti a podivného zmaru zůstává viditelná i v názorech na svět médií vyslovených brněnskými štamgasty:

„Stejně jako v těch nejvíc hip kavárnách i ve čtyřkách mají mediální teorie svoje místo.

Prigl: My jsme sledovali, jak se díváte na zprávy, a napadlo nás se zeptat, co si o tom myslíte.

Štamgast 1: Samý lži, jako za komančů, to se nemění.“

Mimochodem - slovo prigl, původně vídeňské („prügl“, v němčině „Prügel“), se používá k označení hole, klacku nebo obušku. Existuje i sloveso „Prügeln“ – tlouci někoho, bít se. V Brně se prigl používá také k označení tamní přehrady.

-jav-