Autor textu MediaGuru
Zatímco u nás se stále hledá způsob, jak zaujmout lidi placeným obsahem,
nebo si zajistit peníze z regionů, v zahraničí hledají úplně
jiné cesty.
Úpadku regionálních médii by v budoucnu mohla pomoci technologie augmentované reality. Odborníci diskutovali o této novince na nedávném Media Summitu v Londýně. Můžou nové aplikace zachránit tisk?
Situace na trhu regionálních médii v zahraničí je stejně tíživá jako v České republice. Krachuje, propouští se, restrukturalizuje se. Národní mediální domy posilují svou pozici v regionech, a tím vytvářejí další konkurenci místním médiím. Situaci neulehčují ani sociální sítě. Tam se zase sdružují lidé ze stejných oblastí a vzájemně sdílí informace. Ty se tak dostanou k regionálnímu čtenáři rychleji a hlavně zdarma. Ani placený obsah podle odborníků není nejšťastnějším řešením pro regiony.
Neal Butterworth pracoval pro britský regionální tisk jako publisher více než 25 let. „Vraždy, ztracená zvířata, krádeže - to jsou informace, které prodávaly regionální deníky nejlépe. Dnes to ale vůbec není věc, za kterou by si lidé zaplatili. Informaci si raději najdou na webstránce deníku. A jindy jim zase stačí přečíst si těch pár důležitých faktů a pomluv z regionu z titulní stránky přímo v novinovém stánku. V podstatě jsem nikdy nepřišel na to, za jaký obsah jsou lidé ochotní zaplatit. To, co vy prodáváte, někdo jiný už určitě nabízí zdarma,“ říká Butterworth. Informace už proto ani v budoucnu nebude hlavní výsadou médií.
Odborníci proto stále hledají možnosti, jak z této situace ven. Co by mělo být tou přidanou hodnotou, která udrží regionálního čtenáře? Základem je podle mnohých využití potenciálu regionálních médii propojením s digitální dobou. I když myšlenka s augmentovanou realitou není nová, média pořád zcela nevědí, jak tuto technologii co nejlépe využít ve svůj prospěch. Když mluvíme o augmentované realitě, nemáme na mysli jenom pohyblivou inzerci či jednoduché hýbající se fotografie. V USA už regiony začínají kouzlo této technologie využívat naplno. Například Arkansas Democrat-Gazette uvedl před pár měsíci na trh aplikaci s názvem Plus. Díky ní si čtenář po nasměřování telefonu na obrázek v tisku může zhlédnout video. Video se navíc v průběhu dne aktualizuje, takže se na danou zprávu s novými informacemi můžete podívat v novinách také večer. Zobrazí se vám už ale přímo aktualizované video.
Americký denník chce tuto technologii využívat nejen v denním zpravodajství, ale také ve sportovních zprávách. Situace ulehčuje nová doba chytrých telefonů, která umožňuje novináři natáčet videa v podstatě k čemukoliv, přímo z místa činu. Američanům se podařilo díky novince nalákat i inzerenty. Ti chtějí využívat videa v tisku k reklamním kampaním. Podle Arkansas Democrat-Gazette je tedy augmentovaná realita v tisku způsob, jak jít s dobou.
Nastávajícími trendy v digitální žurnalistice se ale inspiruje už i Evropa. Několik nápadů na konferenci mediálního domu The Guardian představil před pár týdny například William Perrin, majitel společnosti Talk About Local. Perrin si také myslí, že díky správné aplikaci je možné přitáhnout zpět inzerenty. Velkou budoucnost vidí v aplikacích využívajících geolokace. Podle něj je výhoda regionálního tisku v tom, že disponují velkým archivem zpráv, které se vážou k určitému místu ve městě či kraji, tyto zprávy se navíc neustále aktualizují. Vytvoření geolokační aplikace by mohlo propojit informace z historie s těmi současnými, a stát se zajímavou atrakcí pro čtenáře. Může to pomoci také k budování povědomí o značce. Regionální média by se tak mohla z nositele informací změnit opět na užitečný nástroj pro specifickou komunitu.
Příští rok bude tedy určitě ve znamení chytrých telefonů a videí na internetu. Dokazují to i prognózy odborníků. Například podle společnosti Cisco bude v roce 2013 internetové video představovat 90 procent veškerého internetového provozu ve světě. A tomu by se měla přizpůsobit i média. Jedinou otázkou zůstává, jestli najdou regionální mediální domy dostatek financí, aby se do nových projektů ještě mohly pustit.
Autorka textu: Lenka Tinková
Autor textu MediaGuru
Mediální projekt Jasně.cz, který vzniká v nové společnosti Czech Expert
Media vedené Libuší Šmuclerovou, chce vrátit novinařinu ke svým
kořenům. Podílejí se na něm i Robert Malecký, Martin Malý, Zuzana
Tvarůžková a Barbora Černošková.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Během deseti let se Seznam Zprávy zařadily k nejsilnějším českým
médiím s milionovým publikem a vlivem na veřejnou debatu. Podle Jindřicha
Šídla, který v Seznam Zprávách pracuje od počátku, se během této doby
proměnila nejen podoba projektu, ale i celá mediální krajina. V rozhovoru
se ohlíží také za vznikem pořadu Šťastné pondělí a všímá si
i ústupu médií s širokým dosahem a silným redakčním zázemím.