Zdraví je pro Čechy důležitější, retail by tomu měl jít naproti

Český maloobchod čelí mnoha výzvám. Nároky českých spotřebitelů neustále rostou – chtějí kvalitu za dobrou cenu, slyší na příběhy a také se čím dál více zajímají o své zdraví. Od obchodníků chtějí, aby jim vše tohle nabízeli jednoduše a pohodlně. Vedle toho však musí tuzemský retail udržovat krok s technologickým vývojem, snažit se stát se udržitelnějším a také se potýká s nedostatkem lidí. I to zaznělo na letošním Retail Summitu, pořádaném společností Blue Events. 

Podle zjištění Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) se zhruba 80 % retailerů dívá dnes optimisticky na investice, které směřují do rozvoje jejich podnikání. Ročně to činí na českém trhu zhruba 20 miliard korun, z čehož velká část směřuje právě do sortimentu, technologií a udržitelnosti. 

Maloobchodníci investují do svého sortimentu, zejména do vývoje svých privátních značek, jejichž podíl na celkových prodejů činí dnes podle údajů agentury NIQ již 28 %, podle YouGov dokonce 30 %. 

V očích 45 % českých spotřebitelů jsou privátky levnější než značkové produkty, třetina Čechů se domnívá, že nabízejí skvělý poměr cena výkon, vyplývá z dat NIQ. Kromě toho je právě výroba privátních značek zajímavou možností pro výrobce, jak expandovat do zahraničí. Například nejprodávanější humus ve Španělsku se vyrábí u nás. 

Češi také dobře reagují na potraviny s příběhem a lokální původ. Rezonuje u nich označení Regionální potravina. A rovněž vítají řešení, která jim šetří čas, například různé ready-to-eat jídla nebo boxy ingrediencí připravené na vaření. 

Zdraví nabývá u spotřebitelů na důležitosti

Poptávka roste i po potravinách, které podporují zdraví. V Česku se lidé cítí subjektivně mnohem hůře, než je tomu ve světě. Zatímco globálně se podle dat agentury YouGov považuje fyzicky za zdravé 64 % dotázaných a psychicky 71 %, v našich končinách je to pouze 39 %, respektive 61 %.  

Nejvíce považují Češi za zdravé probiotické potraviny (82 %), maso (78 %) a doplňky na podporu imunity (70 %). Naopak za zdraví škodlivé jsou považovány energetické nápoje (82 %), slazené nápoje (81 %) a umělá sladidla (57 %). 

To, že své zdraví začínají tuzemští spotřebitelé brát vážně, ukazuje i postupný pokles konzumace alkoholu, přičemž k největšímu dochází u nejmladších generací. Zároveň roste i segment nealkoholických drinků. 

Za posledních pět let se také zvýšila hodnota kategorie potravin podporující činnost mozku, tzv. brainfood, kam patří různá semínka, ořechy a jiné superpotraviny. Oproti roku 2019 vyrostla loni o 35 %. 

„Cestou, jak lidem zdravé potraviny nabízet, je i jednoduché nutriční značení, které je již známo na Západě, ale u nás čelí tvrdému odporu českých potravinářů,“ podotýká Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, s tím, že pomoci by měla i lepší prezentace zdravých potravin a prémiovější pozice pro ovoce a zeleninu. 

Technologické inovace jsou pro retail nezbytné

Další značné investice retailerů proudí do technologií, bez nichž se v současnosti neobejdou. Největšího povědomí se mezi Čechy těší samoobslužné pokladny (92 %), online nakupování (92 %), nakupování na mobilním telefonu (84 %), automatizované samoobslužné prodejny (78 %) a QR kódy vedoucí k dalším informacím (78 %). 

Spolu s technologiemi se posouvá i pojetí akčních letáků, které si lidé prohlížejí častěji v e-mailu (56 %) nebo na internetu (33 %), v papírové podobě na prodejně tak činí pouze 10 %. Rozvíjí se rovněž věrnostní programy, které v roce 2019 využívalo při svých nákupech podle YouGov jen 27 % nakupujících, nyní je to 58 %. 

Do retailu však čím dál víc promlouvá i umělá inteligence a automatizace skladových systémů a logistiky. Obchodníci také investují do digitalizace koordinace práce a pokročilých platebních systémů. 

Udržitelné chování je od retailu vyžadováno

V neposlední řadě putují investice v retailu do udržitelnosti. Obchodníci snižují svou energetickou náročnost, někteří dokonce přecházejí na obnovitelné zdroje energií, věnují se hospodaření s vodou a recyklaci. A již nyní vstupuje snaha o sledování a snižování uhlíkové stopy v dodavatelském řetězci a logistice vstupuje do rozhodování o spolupráci.

Jak vyplývá z dat YouGov, českých spotřebitelů se nejvíc dotýká otázka nedostatku vody (20 % vs. 11 % ve světě). Více než v zahraničí u nich také rezonuje problematika znečištění vody (12 % vs. 11 % ve světě) a plastový odpad (11 % vs. 10 % ve světě). Oproti tomu globální oteplování u nich rezonuje méně (13 %), zatímco ve světě se toho obává 19 %. 

Důležitým zjištěním je, že téměř dvě třetiny Čechů se domnívá, že udržitelné aktivity firmy využívají jen ke své propagaci, že se v podstatě jedná o greenwashing. „Udržitelný rozměr bude čím dál víc vstupovat do nákupních rozhodnutí, proto se na to musí obchodníci připravit, jinak ztratí,“ dodává Prouza. 

-stk-