Autor textu MediaGuru
Zpravodajská média budou mít těžší rok, očekávají vydavatelé
Zpravodajské odvětví čelí řadě problémů. Vydavatelé mají obavy
z rostoucích nákladů a z nižších inzertních příjmů, ukazuje zpráva
Reuters Institute.
Ruská invaze Ukrajiny, inflace, globální oteplování, následky pandemie covid-19. To všechno vyvolalo u mnoha lidí strach a nejistotu. Jak se globální okolnosti promítnou do zpravodajských médií? Predikce přináší zpráva Digital News Project od Reuters Institute. Prognóza byla vypracována na základě dotazování více než 300 profesionálů ve více než 50 zemích.
Vyhlídky do roku 2023 nejsou podle prognózy nejlepší. 72 % vydavatelů se obává rostoucího vyhýbání se zprávám – zejména o důležitých a psychicky náročných tématech, jako je Ukrajina a změna klimatu. Mají také obavy z rostoucích nákladů a nižšího zájmu inzerentů. Většina očekává v příštím roce propouštění a další opatření ke snížení nákladů, jako například zastavení denní tiskové produkce. Vzhledem k tomu, že letos je plánována další legislativa omezující „škodlivý“ obsah na sociálních médiích, více než polovina respondentů má strach, že tato nová pravidla by mohla ztížit novinářům a zpravodajským organizacím zveřejňování článků.
Protože jsou příjmy pod tlakem, chce více vydavatelů investovat do předplatného a dalšího placeného obsahu. Více než dvě třetiny respondentů očekávají zvýšení těchto příjmů (viz obrázek).
Shoda vydavatelů panuje v tom, že tento rok bude spíše zaměřen na udržení stávajících předplatitelů než na přidávání nových. Ti, kteří již nějakou dobu provozují předplatné, mají bezpečnou základnu, na které mohou stavět, a doufají, že si udrží určitý růst především díky snížení cen a speciálním nabídkám.
Twitter letos propustil tři čtvrtiny své pracovní síly a akcie společnosti Meta klesly o dvě třetiny. Průzkum ukázal, že se proto editoři chtějí letos mnohem více věnovat TikToku, YouTube a Instagramu. Také se chystají vkládat více zdrojů do podcastů, digitálního zvuku a také do e-mailových zpravodajů, což jsou kanály, které se ukázaly jako účinné při zvyšování loajality ke zpravodajským značkám.
Shrnutí
- Vydavatelé letos očekávají horší obchodní vyhlídky.
- Většina vydavatelů (72 %) se obává rostoucího vyhýbání se zprávám.
- Do předplatného a klubového členství v roce 2023 investuje více vydavatelů, většina
dotázaných (80 %) uvedla, že jde o jednu z nejdůležitějších priorit v oblasti příjmů
před display i nativní reklamou. - Důležité budou letos pro vydavatele tři nebo čtyři různé zdroje příjmů. Třetina (33 %) očekává vyšší příjmy z technologických platforem díky licenování obsahu.
- Facebooku a Twitteru budou letos vydavatelé věnovat méně pozornosti, místo toho vynaloží mnohem více úsilí na TikTok, Instagram a YouTube.
- Změny klimatu a jejich sílící projevy se odrážejí v nutnosti redakcí vyrovnat se s tímto tématem. Přibližně polovina (49 %) z dotazovaných vytvořila specializovaný tým pro klima, aby posílila pokrytí tématu a třetina (31 %) najala více zaměstnanců.
- Z pohledu inovací se bude více úsilí věnovat podcastům a digitálnímu zvuku (72 %) a e-mailovým zpravodajům (69 %).
- Mediální společnosti integrují umělou inteligenci (AI) do svých produktů, aby dosáhly větší personalizace. Téměř tři z deseti (28 %) tvrdí, že AI je nyní běžnou součástí jejich činnosti.
Celkově podle zprávy lze letos čekat více ukončených tištěných novin, a to kvůli rostoucím nákladům na tisk a oslabení distribučních sítí. Dojde také k dalšímu přelivu titulů do pouze online prostředí. Tlak je i na producenty televizního a rozhlasového zpravodajství, a to kvůli „únavě ze zpravodajství“ a zvýšené nejistotě na reklamním trhu.
Autorka textu: Eliška Kellerová. Text vznikl v rámci studentské stáže.
# zpravodajství # studie # noviny # předplatné # vydavatelství # Reuters Institute # příjmy
Mohlo by vás zajímat
AI přivádí na e-shopy 0,3 procenta návštěv, jejich konverze jsou ale vyšší
Umělá inteligence se postupně stává součástí online nakupování. Češi
ji využívají při výběru a srovnávání produktů, zatím však zůstává
především poradcem před nákupem. Podle dat Shoptetu přivádí AI na
e-shopy zatím jen malou část návštěvníků, ti ale častěji nakoupí než
návštěvníci z jiných zdrojů, zaznělo na čtvrteční konferenci
Reshoper.
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
YouTube je nejbližší značkou Čechů. Rostou Foodora, O2 a Bageterie Boulevard
YouTube, Lidl a dm patří k nejbližším značkám českých spotřebitelů,
ukazuje letošní studie Brand Success od agentury Ipsos. Zatímco znalost
značek mírně roste, jejich emoční blízkost zůstává stabilní.
V delším horizontu si polepšují například Foodora, O2 a Bageterie
Boulevard.