Děti a média: vyhrávají televize a internet

deti a media
Dnešní děti vyrůstají v globálním světě obklopené médii, přehlcené informacemi a s neomezenými možnostmi zábavy.

Výzkum životního stylu dětí (LifeStyle Survey – LSS Děti), který pro Českou televizi a Asociaci komunikačních agentur realizuje společnost Mediaresearch, přináší řadu informací zejména z oblasti mediálního chování českých dětí.

Vliv mediálního prostředí na chování dětí a rodičů

V současné době se ocitáme v další fázi změn v přístupu k médiím v rodinách. Média stále představují jedno z center společného rodinného života, avšak díky stále větší dostupnosti a stále rozmanitější nabídce médií dochází k multiplikaci médií v domácnostech a také k privátnímu vlastnictví médií. Média postupně zabydlují celý byt a díky tomu dochází k individualizaci a růstu konzumace médií, a to nejen u dospělých, ale i u dětí.

Jedním z rysů tohoto vývoje je fenomén dětských pokojíčků, tj. prostředí, které je výsostně dětským územím. Děti zde tráví spoustu volného času, zejména teenageři se zde ukrývají před dohledem svých rodičů. Dnes má dětský pokojíček (včetně těch, které sdílí se sourozenci) téměř každé dítě (92%) ve věku 4-14 let – v případě dětí 13-14letých jsou to již dokonce jen 4% dětí, které nemají vlastní pokoj. Trendem se však stává vlastní pokoj pro každé dítě (vlastní pokoj jen samo pro sebe má 34 % dětí s jedním sourozencem, 31 % dětí s dvěma sourozenci a 17 % dětí s třemi a více sourozenci). V dětských pokojíčcích dnes již běžně najdeme televizor a rádio (které má v pokoji zhruba polovina dětí ve věku 4-14 let), počítač s připojením na internet (37 %) nebo třeba herní konzole (15 %).

Vybavenost dětských pokojíčků – vybrané předměty

Oproti roku 2010 se zvýšila vybavenost dětských pokojíčků zejména DVD nebo videopřehrávači, které má ve svém pokojíčku už 39 % dětí. Pozvolna rostou také přehrávače MP3, naopak walkman a discman ustupují pomalu v konkurenci modernějších předmětů vybavenosti do pozadí.

Pokojíčky chlapců jsou o něco lépe vybaveny než pokojíčky dívek, a to zejména v těchto kategoriích: videopřehrávač a DVD, počítač s připojením na internet, herní konzole. Z hlediska věku jsou patrné rozdíly téměř ve všech kategoriích, největší však jsou u vybavenosti individuální (přehrávače hudby nebo mobilní telefony). Vybavenost dětských pokojíčků závisí pochopitelně i na socioekonomickém profilu rodin. Výrazné rozdíly se projevují zejména u vybavenosti dětských pokojíčků knihovnou, CD přehrávačem, DVD nebo videopřehrávačem a počítačem s připojením na internet. Z hlediska regionálního členění ve vybavenosti jasně vede Praha. Větší vybavenost dětských pokojíčků v Praze je patrná např. u počítače s přístupem na internet (40 % Praha, 37 % ČR), knihovny (92 % Praha, 82 % ČR) a asi nejzřetelněji u herních konzolí (35 % Praha, 15 % ČR).

Náš výzkum potvrdil, že děti, které mají své pokojíčky mediálně lépe vybaveny, se médiím věnují více. Děti, které mají ve svém pokojíčku televizi, se na ni dívají denně zhruba o čtvrt hodiny déle. Ještě silněji se projevuje závislost konzumace na vybavenosti v případě připojení na internet děti, které mají v pokojíčku počítač s internetem, jsou na internetu přibližně hodinu denně, zatímco děti, které internet v pokoji nemají, jsou na internetu jen zhruba půl hodiny denně.

Vyšší mediální vybavenost také přispívá k individuálnímu užívání médií – např. sledování televize je sice stále jednou z nejčastějších a nejoblíbenějších společných rodinných aktivit, nicméně 71 % dětí ve věku 4-14 let sleduje televizi nejčastěji samostatně nebo ve společnosti sourozenců a děti, které mají v pokoji televizor, se dívají na televizi samy častěji než ostatní děti.

Kontrola konzumace médií ze strany rodičů každým rokem roste. Podíl dětí, jejichž rodiče je ohledně mediální konzumace vůbec nekontrolují, se snížil mezi roky 2008 a 2011 z 33 % na 19 %. Čím dál více bývá kontrolováno, co děti v televizi sledují a jak dlouho, kolik času tráví hraním počítačových her a na internetu, jak dlouho sledují video nebo DVD a dokonce i kolik času protelefonují.

Kontrola konzumace médií ze strany rodičů

Volný čas dětí ≈ televize, internet a hry

Nejčastější z osmadvaceti volnočasových činností, na které se dětí ve výzkumu LSS Děti ptáme, je sledování televize. Televize je pro 89 % dotázaných dětí každodenní náplní jejich volného času a dalších 8 % dětí tráví svůj čas před televizními obrazovkami alespoň jednou týdně. Dvě pětiny českých dětí jsou také denně (nebo téměř denně) na internetu a 30 % dětí je na internetu alespoň jednou týdně. Děti však stíhají i sledovat DVD, hrát hry na počítači, na internetu nebo na herních konzolích, poslouchat hudbu a rádio a občas si i něco přečíst (knížky, komiksy nebo časopisy). Frekvence využívání většiny médií stagnuje s výjimkou počítačových her, herních konzolí a her na internetu, které od roku 2008 posilují jak z hlediska frekvence, tak i z hlediska denního ATS.

Volný čas – pouze média

České děti stráví s médii v průměru přes 3 a půl hodiny denně. Sledování televize představuje v průměru dvě pětiny celkové denní doby věnované médiím. Silný je však i internet, který má 18 % podíl na celkové mediální konzumaci.

Zatímco sledování televize, internet, poslech hudby včetně rádia a prohlížení a četba časopisů má s rostoucím věkem dětí vyšší průměrné denní ATS, četbě knih a poslechu mluveného slova se více věnují malé děti. Internet je již tradičně spíše doménou chlapců, kteří na něm tráví přibližně o čtvrt hodiny času denně více než dívky – dívky zase více poslouchají hudbu. Z výzkumu LSS Děti 2011 vyplývá, že televizi mírně déle sledují děti z rodin zařazených do nižší socioekonomické kategorie, zatímco na internetu tráví v průměru více času děti z rodin z vyšší třídy (a také jedináčci, což spolu souvisí). To je dáno zejména vyšší vybaveností počítači s internetem v rodinách s vyšším socioekonomickým statusem. Zajímavé také je, že děti z neúplných rodin tráví s médii více času – konkrétně sledováním televize, poslechem hudby, rádia a zejména na internetu (o celých 20 minut déle než děti z úplných rodin).

Rádio děti poslouchají průměrně 16 minut denně – zatímco u malých dětí (4-6 let) je to zhruba 12 minut, u nejstarší zkoumané kategorie je to již 36 minut. Hudbu poslouchají děti zhruba 19 minut denně a její obliba roste s věkem ještě strměji než obliba rádia.

Podíl médií na celkové mediální konzumaci

Televize děti baví a na netu hledají informace

Televize stále zůstává médiem, které si děti nejčastěji vybírají, pokud se chtějí pobavit (v tomto ohledu patrný růst v čase), pokud chtějí napětí nebo pokud si chtějí odpočinout a relaxovat. Televize tedy stále drží pozici média, které je především nosičem zábavy. Sledování televize mají děti také jednoznačně spjato se zábavným dnem, i když za nejzábavnější činnost děti stále považují volný čas s kamarády.

Internet si děti vyberou, pokud chtějí získat aktuální informace nebo pokud si chtějí rozšířit své znalosti, získat poučení. Internet hraje tedy spíše roli významného informačního a vzdělávacího zdroje. V tomto směru internet již předstihl knihy, které díky internetu ztrácejí svou informační hodnotu. I když i v našem výzkumu se objevila relativně početná skupina čtenářů, čtení knih většinu dětí dnes již nebaví, četba knih byla také dětmi uváděna jako jedna z činností spjatých s nudným dnem. Zájem o knihy u dnešních dětí klesá i přesto, že většina rodičů považuje knihy stále za vysoce hodnotné a prospěšné médium pro své děti (i tady je však již cítit určitá rezignace).

Počítačové hry znovu zaznamenaly růst a dostaly se tak v roce 2011 až nad úroveň televize v kategorii média, o kterém si děti nejčastěji vypráví s kamarády. Děti si také hry na počítači nejčastěji vybírají, když chtějí zahnat nudu. Neexistuje snad žádná další „mediální“ činnost, kde by se silněji projevovaly genderové rozdíly jako právě v případě počítačových her. Chlapci počítačové hry milují, dívky je sice také hrají, ale jednak méně a také od nich mnohem méně očekávají. Rozdíly ve vnímání internetu a počítače jsou opravdu značné. Pokud chtějí chlapci zahnat nudu, na prvním místě sáhnou po počítačových hrách (44 %), pouze 21 % dívek si pro zahnání nudy vybralo hraní počítačových her. Téměř čtvrtina chlapců ve věku 10-14 let vybrala počítačové hry na prvním místě z hlediska napětí a dokonce i relaxace.

Preference médií


O výzkumu LSS a LSS Děti

Výzkum životního stylu (LifeStyle Survey – LSS) je kvantitativní výzkum v oblasti mediálního chování, činností a aktivit volného času, hodnotových postojů a spotřebního chování televizních diváků, který je součástí projektu elektronického měření sledovanosti televize v ČR pomocí TV metrů. Pro Asociaci televizních organizací (ATO) jej exkluzivně provádí společnost Mediaresearch od roku 2002. Měření probíhá v 1833 domácnostech po celém území ČR, náhodně vybraných tak, aby byly reprezentativní vůči sociodemografické struktuře populace ČR a především vzhledem k televiznímu chování populace ČR. Tyto domácnosti jsou oslovovány při účasti na kontinuálním projektu Výzkum životního stylu. Na základě dohody s ATO o rozšíření projektu Výzkumu životního stylu o dětskou populaci 4–14 let předala společnost Mediaresearch první výstupy z projektu LSS Děti ATO v roce 2008. V roce 2011 bylo ve výzkumu LSS Děti dotázáno celkem 730 dětí ve věku 4-14 let.

Autorka textu: Jana Kuncová, Business Development Manager, Mediaresearch

Zařazeno v rubrice: Výzkum, Výzkumy

DISKUSE

Registrační formulář

Zpravodajský přehled Guru Weekly bude zasílán na uvedenou emailovou adresu každý týden. Zaškrtnutím souhlasím s jeho zasíláním.