Google chce lepší kontrolu výsledků vyhledávání

Google aktualizoval směrnice pro svůj interní tým kontrolorů kvality vyhledávání. Přidal do nich podrobný návod na identifikaci záměrně nepřesného a nenávistného obsahu ve výsledcích hledání. Jak ale pro server Search Engine Land uvedl inženýr Googlu Paul Haahr, firma v konečném důsledku nehodlá bránit lidem k přístupu k informacím, které sami vyhledávají. Údajně se jen snaží dané výsledky řadit relevantnějším způsobem, dodal Haahr s tím, že inovovaný přístup nechce označovat explicitně jako boj s často zmiňovanými "falešnými zprávami" (fake news). "Jde o příliš vágní pojem, na druhou stranu na vyloženě zavádějící informace se zaměříme," dodal inženýr s tím, že problém považuje za závažný, přestože se týká jen asi 0,1 procenta výsledků.

Zmíněný hodnotící kolektiv ale neplní roli editorskou, nýbrž hlavně konzultační. Cílem společnosti je, aby programátoři dokázali v reakci na získané podněty vyhledávací algoritmus patřičně vylepšit a naučit ho problémové odkazy rozpoznávat automaticky. Ty by se pak neměly objevovat tolik v popředí. Jaké jsou tedy konkrétní případy toho, kdy mají kontroloři označit pro interní potřeby obsah jako urážlivý? Manuál Googlu jich uvádí několik, nejkřiklavější z nich se týkají holokaustu a otázek spojovaných s rasismem a xenofobií, ať už by byly podepřeny sebelepšími "vědeckými" argumenty. Problematické jsou tedy teze v tom smyslu, že holokaust se nestal, islám je ze samé své podstaty náboženství zla nebo že podle zákonů genetiky nelze lidi černé barvy pleti vnímat jinak než jako podřadné bytosti. Jak ale dále upozorňuje Search Engine Land, systém má co vylepšovat. Kdo do Googlu zadá analogické sousloví o genetické nedostatečnosti bělochů, na prvním místě se dočká odkazu, v němž popsanou tezi "připouští evropský vědec." Link vede na africký nacionalistický blog.

Kontroloři a algoritmy by nicméně také měli lépe odhadovat uživatelský záměr a počítat s tím, že ne vždy si uživatel chce pouze potvrdit vlastní předsudky. Klíčová slova jako "Stal se holokaust?" nebo dotaz na význam konkrétní rasistické urážky může provázet i vážně míněný zájem o získání informací. Ještě výrazně benevolentněji pak Google vnímá politiku a "přestřelky" mezi zastánci konkrétních politických myšlenek. Politickou orientaci nepovažuje za kategorii, kvůli které by se někdo mohl cítit uražen.

V ideálním případě by dodatečné ověřování a kontrola lidskou myslí nemusela být třeba, na druhou stranu ale Google přiznává, že k tomu jej ještě čeká dlouhá cesta. Aktivitu programátorů vyhledávačů a sociálních sítí ovšem částečně podnítila také mediální agenda zaměřená právě na falešné zprávy či propagandu. Platformy jako Google a Facebook mnohdy čelily kritice za to, že až příliš snadno umožňují šíření pochybných sdělení. Údajně tak napomáhají prosazovat stav světa, jejž má charakterizovat přídavné jméno "postpravdivý." Google chce proto dávat ještě větší váhu ve vyhledávání těm stránkám, jež pracují s ověřenými fakty.

-jav-