Autor textu MediaGuru
Technologičtí obři typu Googlu dokázali s umělou inteligencí pokročit
tak, že už citelně ovlivňuje byznys řady on-line médií. V roce
2026 trend ještě zesílí.
Svět digitálních médií se v roce 2025 dostal do fáze přelomu. Pro řadu uživatelů vyhledávače Google například už nedává žádný smysl rozklikávat odkazy ve výsledcích vyhledávání, protože jim Google pomocí AI shrne obsah relevantních stránek. Této funkce se v roce 2025 dočkali také čeští uživatelé. Stejně jako nasazení režimu AI, který umožňuje přepnout standardní googlovské vyhledávací pole do režimu konverzace s inteligentním chatbotem po vzoru ChatGPT.
Obě novinky mají potenciál výrazně proměnit způsob, jakým uživatelé internetu konzumují digitální obsah. Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) ve své nedávné analýze upozornilo na výrazný pokles návštěvnosti českých webů z internetových vyhledávačů, které patří k hlavním zdrojům čtenářů. Tato zjištění vedou mimo jiné k zesílení obav vydavatelů z další eroze jejich obchodního modelu, kdy důvěryhodné weby slouží jako jeden z informačních zdrojů pro modely umělé inteligence, tvůrci obsahu z toho ale nijak neprofitují.
Jenže zatímco byznys zavedených médií může mít s rozmachem AI problém, neméně naléhavou otázkou bude v roce 2026 finanční udržitelnost celé mánie kolem umělé inteligence. Nejde v této souvislosti nutně o to, zda dění kolem akcií Nvidie, Alphabetu, Mety nebo Oracle připomíná nafouknutou bublinu. Jak upozornil šéf americké centrální banky Jerome Powell, současnou investiční mánii kolem umělé inteligence nelze srovnávat s nechvalně známou dotcom bublinou z přelomu tisíciletí. Důvodem jsou podle Powella celkově zdravé byznysové základy těch největších technologických firem současnosti.
Investoři se také mohou při nákupu akcií například matky Googlu nebo Facebooku utěšovat skutečností, že rozmach AI táhnou zejména vysoce ziskové firmy dominující svým segmentům trhu. Včetně toho s internetovou reklamou.
Google nicméně v této chvíli neplánuje zobrazování reklamy ve svém pokročilém modelu umělé inteligence s názvem Gemini. Zároveň ale testuje nasazení inzerce do AI režimu, který by mohl stále více uživatelům postupně nahrazovat dosavadní podobu googlování.
V případě jiných forem AI nicméně může být nasazení hyperpersonalizovaných reklam jen otázkou času. Během Vánoc zveřejnil portál The Information zprávu, že v OpenAI už probíhají debaty o možné podobě reklam v ChatGPT. Tyto úvahy údajně podněcuje snaha technologické firmy byznysově nespoléhat pouze na příjmy z placených funkcí a komerčních zakázek. Ostatně z jejích 800 milionů pravidelných uživatelů je platících pět procent.
Firma má navíc obří investiční plány, kdy plánuje utratit v příštích letech ve prospěch rozvoje svého byznysu na bilion dolarů. Spoluzakladatel OpenAI Sam Altman v této souvislosti vidí jako jedno z možných řešení kapitálové náročnosti svých plánů vstup firmy na burzu. Analytici spekulují, že by k němu mohlo dojít koncem roku 2026, Altman tyto domněnky nijak neupřesňuje.
Podle jeho slov pro podcast Big Technology si ale uvědomuje, že by OpenAI dostal úpis akcií pod ještě větší drobnohled. A tím i pod případný větší tlak na ziskovost ze strany akcionářů, pro něž by mohl nápad s nasazením inzerce do ChatGPT představovat lákavou vidinu lepšího hospodaření dosud prodělečné firmy.
Zatímco ale důmyslné propojení jazykových modelů a reklamy je zatím ještě otázkou budoucnosti, marketéři a vydavatelé by neměli ani v roce 2026 ztrácet ze zřetele některé zdánlivě pozapomenuté fenomény. Jejich obor hned tak nepřestane výrazně ovlivňovat problematika cookies třetích stran, jejichž podporu v prohlížeči Chrome se Google už před téměř pěti lety zavázal postupně ukončit. Na jaře 2025 ale nakonec od plánu ustoupil s tím, že uživatelům ponechá stávající možnost volby přístupu ke cookies v rámci nastavení ochrany soukromí.
Kvůli tomu se ale celý trh nachází „v podivném hybridním stavu“, jak zaznělo na nedávném Adform summitu. Část hráčů nasazuje nové technologie, část se snaží držet starých, i když jejich hodnota rychle klesá, prakticky do druhého dne. Podobná charakteristika digitálního trhu nicméně může v nejbližších letech zaznívat právě i v souvislosti s dalším případným rozmachem umělé inteligence.
-riv-
# média # reklama # Google # online # byznys # umělá inteligence # AI # Meta # ChatGPT # Open AI # AI Mode # 2026 # personalizovaná reklama
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.