Autor textu MediaGuru
Nejvíce kritiky z posledních ministrů zdravotnictví schytal Petr
Arenberger, ukazuje analýza Newton Media, která sledovala mediální publicitu
jednotlivých ministrů zdravotnictví a názory uživatelů
sociálních médií.
Od března 2020, kdy se v České republice objevili první nakažení covidem-19, se na postu šéfa resortu zdravotnictví vystřídali čtyři různí ministři. Největšímu zájmu médií se těšil Roman Prymula, ačkoliv vydržel na postu ministra nejkratší dobu. Adama Vojtěcha zase uživatelé sociálních médií hodnotili nejlépe, a to pro jeho pracovitost a komunikaci směrem k veřejnosti. Nejvíce kritiky naopak schytal Petr Arenberger, kterému lidé vyčítali údajné podvody s majetkem a ministrův vstřícný přístup k vakcíně Sputnik V. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media, která sledovala mediální publicitu jednotlivých ministrů a názory uživatelů sociálních médií.
Výměny ministrů a s nimi spojené kontroverze vyvolávaly zájem médií i uživatelů diskutujících v prostředí sociálních sítí. Největší celkovou publicitu měl ve sledovaném období od 1. února 2020 do 31. května 2021 v tradičních i sociálních médiích Roman Prymula (1 402 303 zmínek), následně Jan Blatný (1 022 792) a Adam Vojtěch (993 013). Nejmenší publicitu měl Petr Arenberger (292 601).
Všechny čtyři ministry hodnotili diskutující velmi negativně. Největší počet negativních komentářů padlo ve sledovaném období o Petru Arenbergerovi. Uživatelům sociálních médií se nelíbily Arenbergerovy údajné podvody s majetkem, na základě kterých Arenberger z funkce ministra zdravotnictví odstoupil. Uživatelé také kritizovali ministrův přístup k vakcíně Sputnik V. V tomto ohledu naopak hodnotili pozitivně exministra Jana Blatného, který odmítal očkovat neprověřenými vakcínami. U Jana Blatného uživatelé také zmiňovali, že měl nejtěžší pozici ze všech čtyř ministrů zdravotnictví. V době, kdy byl Blatný v čele tohoto resortu, se totiž Česká republika nacházela v nejzávažnější části boje s epidemií koronaviru.
„Nejlépe hodnotili uživatelé sociálních médií Adama Vojtěcha, a to i přesto, že jsme ve spojitosti s jeho jménem zaznamenali 78 % negativních zmínek. Diskutující kritizovali Vojtěcha za jeho neschopnost vypořádat se s epidemií koronaviru a dávali mu za vinu vzrůstající počty nakažených po březnu 2020,“ uvádí analytička Newton Media Nikola Kopáčová.
Dobře nebyly přijímány ani ceny testů a neschopnost ministra zajistit dostatek roušek. Navíc byla jeho rozhodnutí považována často za zmatečná. Za většího odborníka považovali diskutující tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymulu. Mnoho uživatelů však ocenilo Vojtěcha za jeho pracovitost a dobrou komunikaci směrem k veřejnosti. Jiným se také nelíbilo chování premiéra Andreje Babiše vůči ministru Vojtěchovi. Zaznívaly názory, že se ho snažil až příliš kontrolovat a ovlivňovat. Objevily se také zmínky o tom, že byl Vojtěch slušným ministrem a kvůli tomu je podle některých těžké v politickém prostředí delší dobu setrvat.
Po pár týdnech, kdy byl ve funkci ministra zdravotnictví Vojtěchův nástupce Roman Prymula, volali mnozí po tom, aby se Vojtěch vrátil zpět. Komentujícím se nelíbila striktní opatření, která za dobu jeho působení na ministerstvu začala platit. Podle mnohých byl Prymula nedůvěryhodným ministrem. Jejich názor pak potvrdila jeho návštěva restaurace na pražském Vyšehradě, během které navíc nepoužíval roušku, čímž porušil vládní nařízení. „Podle uživatelů by si takový přešlap ministr zdravotnictví neměl dovolit,“ říká Kopáčová. V tomto názoru je pak utvrdila Prymulova přítomnost na zápase Slávie a Leicester City v pražském Edenu v únoru letošního roku. Podle diskutujících by na takové akce neměl chodit, když v Česku sám navrhoval zavést kvůli epidemii koronaviru tvrdý lockdown a omezit lidem možnost pohybu a kontaktů.
# sociální média # Newton Media # publicita # Adam Vojtěch # Roman Prymula # medializace # monitorimg # scoiální média # Petr Arenberger # Jan Blatný
Autor textu MediaGuru
Zájem o zdravý a dlouhý život mezi Čechy roste, většina lidí ale své
plány nedokáže proměnit v dlouhodobé návyky. Nová studie ResSolution
Group ukazuje, že největší překážkou není nedostatek informací, ale
spíše čas, energie a chybějící systém.
Tradici velikonoční pomlázky Češi přehodnocují, postupně se u nás
zabydluje zvyk velikonočního zajíčka a hledání vajíček, která ukryl.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.