Autor textu MediaGuru
Anonymní účty na sociálních sítích jsou problém, který se hluboce
podcenil, myslí si šéf strategické komunikace státu Otakar Foltýn.
Profily na sociálních sítích by neměly být anonymizované, je to jedna z příčin rostoucí agresivity v komunikaci i ve společnosti. Vyplynulo to ze středečního jednání sněmovního mediálního výboru, na které byl pozván i vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn.
Předseda sněmovního výboru pro mediální záležitosti Patrik Nacher (ANO) zamýšlí zařadit diskusi k anonymizovaným účtům na sociálních sítích jako bod příštího jednání výboru. Že by konec anonymních účtů na sociálních sítích byl žádoucí, si myslí i vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. „Souhlasím, je to obrovský problém, který jsme podcenili,“ uvedl ve středu na zasedání výboru. Zdůvodnil, že anonymita podporuje agresivitu a že anonymita vystupování na sítích je srovnatelná s anonymitou v davu, která snáz sklouzává k násilí. „Na sociálních sítích se amplifikují názory, které jsou kruté, násilné, ale v běžné komunikaci nám algoritmus nepomáhá,“ dodal Foltýn. Výsledkem je pak větší rozdělenost společnosti a obtížnější či dokonce nemožná cesta k dohodě.
Otakar Foltýn se proto domnívá, že je třeba otázku anonymních účtů na sociálních sítích řešit. „Dělat něco musíme, ale bohužel je to otázka na úrovni Evropské unie, ne na úrovni národní. Je to typicky téma pro EU. To, co potřebujeme, je bavit se o tom, jestli anonymita na sociálních sítích nemá náhodou stejný efekt jako anonymita davu – a upřímně řečeno má,“ myslí si. Komplikací také je, že přímé jednání například se zástupci Facebooku, resp. provozující společnosti Meta, je obtížné vzhledem k tomu, že se firma v Česku nemá zastoupení. Centrála pro střední Evropu je totiž ve Varšavě.
Podle sdělení předsedy výboru Patrika Nachera mělo v uplynulých dnech proběhnout jednání zástupců českého ministerstva vnitra se zástupci Facebooku. Nacher se bude zajímat o to, co jednání přineslo, uvedl. „Měli bychom vědět, co zahraniční vlastník dělá na českém území. Zajímá mě to kvůli algoritmu,“ přitakal Foltýn.
Otakar Foltýn členům výboru ve středu ale především objasňoval, co je úkolem strategické komunikace státu a jak se odlišuje od vládní komunikace. Přiblížil, že cílem strategické komunikace státu je komunikovat a chránit hodnoty, které jsou pro stát klíčová jako jsou např. svoboda, demokracie, suverenita nebo tolerance. Tyto hodnoty přitom hájí bez ohledu na složení vládní exekutivy nebo parlamentu.
Členové výboru se také zajímali o komunikační karty, diskusi o jejich smyslu vyvolala nedávno rozeslaná doporučení poslancům, jak komunikovat výročí upálení Jana Palacha. „Komunikační karty, které rozeslal odbor strategické komunikace státu poslancům, nejsou od toho, aby poslance poučovaly, ale jsou službou. Pokud je poslanci nebudou chtít, nebudou je dostávat,“ sdělil ve středu členům výboru Foltýn.
-mav-
# sociální síť # regulace # Poslanecká sněmovna # algoritmus # strategická komunikace # poslanec # mediální výbor # Otakar Foltýn # Patrik Nacher
Autor textu MediaGuru
Nástup AI modelů přináší nová pravidla pro viditelnost značek
v internetovém vyhledávání. Podle Vojtěcha Lamberta z LCG New Media proto
firmy vedle klasického SEO potřebují pracovat také s GEO, tedy
optimalizací pro generativní AI vyhledávače. Jedním z klíčových prvků
je budování konzistentní a důvěryhodné identity značky napříč webem,
včetně PR, sociálních sítí, podcastů a recenzí.
Interaktivní storytelling kombinuje prvky literatury, her, audia i obrazu a umožňuje publiku aktivně ovlivňovat vývoj děje. Trend, který stírá
hranice mezi jednotlivými formáty digitální zábavy, otevírá nové
možnosti autorům i tvůrcům multimediálního obsahu. V Česku na něj
sází například platforma Epos.
YouTube po osmi letech výrazně upraví podmínky svého partnerského
programu. Od února 2027 zvýší limity pro nové tvůrce, zavede minimální
hranici sledovanosti pro monetizaci videí Shorts. Změny se nedotknou
stávajících členů programu, mají ale zpřísnit cestu k reklamním
příjmům pro nové kanály.