Až 81 % spotřebitelů přiznává ovlivnění influencery

Influencer marketing má sílu přesvědčit spotřebitele k nákupům. Podle amerického průzkumu agentury Matter Communications, 81 % spotřebitelů přiznalo, že u nich příspěvky na sociálních sítích od influencerů, ale také přátel či rodinných příslušníků vyvolaly loni zájem o daný produkt či službu.

Největšího úspěchu, co se vyvolání zájmu či podnícení akce týče, dosahují obvykle influenceři v kategoriích jídla a nápojů, následně v oblasti zdraví, wellness, kosmetiky a osobní péče. Za nimi se nacházejí technologie. Z pohledu autenticity platformy je v očích spotřebitelů (36 %) pro obsah influencerů nejlepší YouTube.

Mnohem častěji než dřív vyhledávají spotřebitelé u influencerů vzdělávací obsah. Mezi nejoblíbenější patří recepty a tutoriály (42 %), stories s lehce stravitelnými informacemi (35 %) a příspěvky, které jsou podloženy fotografiemi či obrázky (32 %). 

Více než dvě třetiny (69 %) spotřebitelů influencerům důvěřuje ohledně informací o značkách. V tomto ohledu vyhledávají influencery, kteří jsou ve své komunikaci familiární, především ty, s nimiž se mohou identifikovat (61 %), odborníky (43 %), zábavné (32 %) a ctižádostivé (28 %) osobnosti. Celebrity jsou upřednostňovány jen u 11 % uživatelů.

I tak však vůči influencerům roste určitý spotřebitelský skepticismus. Až 63 % spotřebitelů uvedlo, že si v minulém roce na sociálních sítích všimlo u influencerů zvýšeného počtu sponzorovaného obsahu, což je o 10pb. více než před třemi lety. To může do značné míry ohrozit důvěryhodnost jejich příspěvků a doporučení. 

Uživatelé sociálních sítí jsou také čím dál ostražitější vůči možné manipulaci či nepravdě. Pochybují-li o účincích propagovaného produktu či služby a o stylu prezentaci, neváhají s tím influencera konfrontovat. Pod palbou kritiky se ocitla například TikTok influencerka Mikayla Nogueira, jež byla při prezentaci řasenky od značky L’Oréal obviněna, že její efekt podtrhává umělými řasami, což opakovaně popřela.

Zároveň v poslední době sílí popularita i tzv. de-fluencingu, tedy odrazování od nákupu určitého produktu či služby. Pro značky je proto důležité, aby se ještě více než dřív zaměřovali na pozitivní komunikaci.

-stk-