Autor textu MediaGuru
Téměř polovina dotázaných v červencovém on-line výzkumu společnosti
GfK Praha uvedla, že alespoň někdy kupuje bio-potraviny.
Naprostá většina těchto osob však má jen zcela mlhavou představu, co se pod daným označením skrývá.
V červenci letošního roku realizovala společnost GfK Praha on-line výzkum, jehož cílem bylo zjistit spotřebitelskou zkušenost české veřejnosti s produkty ekologického zemědělství. Dotázáno bylo celkem 500 osob ve věku od 12 let výše, vzorek respondentů reprezentuje tzv. internetovou populaci ČR.
Necelá polovina respondentů (49 %) uvedla, že o bio-potravinách již někdy slyšela, ale zatím s nimi nemá zkušenost.
Téměř stejně velký je podíl dotázaných, kteří podle svých slov bio-potraviny čas od času kupují, ale nedělají to pravidelně (45 %).
Pravidelný nákup bio-potravin konstatovala čtyři procenta dotázaných. Naopak odpověď „o bio-potravinách jsem nikdy neslyšel“ byla zaznamenána u dvou procent respondentů.
Pravidelný nebo občasný nákup bio-potravin ve větší míře uváděly ženy, zatímco muži častěji volili odpověď „slyšel jsem o nich, ale zatím jsem je nekoupil“ (viz přiložený graf).
Bio-produkty dotázaní podle svých slov nejčastěji preferují v kategoriích mléčných výrobků, pečiva, těstovin a ovocných šťáv. Naopak v případě cukrovinek, čokolády, kávy a čaje dávají přednost tradičním výrobkům před tzv. bio-produkty.
Kamenem úrazu je ovšem zjevné neporozumění pojmu „bio-potraviny“ mezi širokou veřejností. Jak vyplynulo z odpovědí na otázku „S kterými značkami bio-potravin jste se na našem trhu setkal/a?“, 80 % dotázaných si žádnou konkrétní značku bio-produktů nedokáže vybavit a další více než desetina respondentů (12 %) pod tento pojem zahrnuje značky, které standardy ekologického zemědělství nenaplňují.
Zdá se tedy, že označení „bio-potraviny“ je pro spotřebitele lákavé. Skutečný nákup těchto výrobků je však rozhodně méně frekventovaný, než jak vyplývá z předchozích odpovědí.
Výsledky on-line výzkumu GfK Praha potvrzují, že budoucí preference produktů ekologického zemědělství v ČR bude z velké části záviset na mediální podpoře těchto produktů či konkrétních značek a na vzdělávání (a samozřejmě také sebevzdělávání) českého spotřebitele.
Autor textu MediaGuru
Bannerová reklama má na zaujetí diváka jen zlomky vteřin. O to
důležitější je, jak pracuje s tváří, produktem a emocemi. Na to, co
v současné bannerové brandové i výkonnostní reklamě funguje, se
zaměřil webinář agentur Behavio a Taste.
Rozšířené měření ATO nabídlo první ostrá data o tom, jak může
sledování přenosů „mimo domov" zvýšit celkový televizní rating
významné sportovní události. Na přenosech ze ZOH 2026 se ukázalo se, že
u nejsledovanějších sportovních přenosů navyšuje sledovanost mimo domov
zásah až o 13 procent.
V roce 2025 se prodalo o necelých deset procent deníků méně než
v předešlém roce. Trend vývoje prodaného nákladu se tak na českém trhu
nemění. Nejprodávanějším deníkem zůstává Blesk. Nejlepší meziroční
výsledky v prodaném nákladu měly loni Hospodářské noviny a MF Dnes.