Časopisům v zahraničí klesly inzertní příjmy o 50-80 %

Manuál o dopadu pandemie Covid-19 na vydavatele časopisů ve světě shromáždila mezinárodní asociace FIPP. Podle prezidenta a CEO asociace Jamese Hewese čelí vydavatelské odvětví největší výzvě za posledních 75 let. „Rapidní změny v chování čtenářů urychlují řadu trendů, které jsme viděli v posledních mnoha letech. To, jak zareagujeme, bude mít dopady na odvětví v následujících dekádách," uvádí v úvodu publikace. FIPP se věnuje dopadům pandemie na vydavatelský sektor časopisů v několika klíčových oblastech.

Obsah

Některé magazíny neměly v období zavedených protikoronových opatření dostatečný přísun obsahu. Citelněji zasaženy byly např. módní časopisy, motoristické a tituly zaměřené na cyklistiku. Např. celebritní časopis OK! musel svůj běžný obsah, který kvůli opatřením nemohl připravovat, přizpůsobit a nahradit obsahem jiným. Reagoval také větším využitím digitálních médií, řada celebrit s ním totiž spolupracovala prostřednictvím digitálu. V nabídce se objevily i e-booky.

Distribuce a stánkový prodej

Krize zhoršila nepříznivý trend pultových prodejů z posledních let, například v Číně poklesly prodeje časopisů o 30 %. Jiné zkušenosti ukazují, že některé typy časopisů zažily obnovený zájem (např. obrázkové nebo komiksové). Vývoj v řadě zemí světa byl ale s výjimkami obdobný. Ve Velké Británii klesly prodeje mezi 25-40 %, evropské země hlásí snížení na úrovni 30-35 %. Například ve Španělsku byly omezené i poštovní služby, což ovlivnilo doručování předplacených časopisů. V Brazílii zaznamenali i to, že někteří čtenáři zrušili své předplatné z obavy, že se virus může šířit i přes papír. V Austrálii poklesly především prodeje ženských týdeníků, titulů o jídle, zdraví a fitness nebo dětských titulů.

Předplatné

V řadě zemí narostlo předplatné o desítky procent, a to i u tradičních vydavatelů, kteří zaznamenali růst digitálních předplatných. V některých případech jde o nárůsty o 100-200 %. Jak se to promítne do celkových tržeb, ale zatím není jasné. Podle prvních odhadů by mohlo zvýšení digitálního předplatného přinést 5% navýšení obratu. Zvyšování předplatného bude jedním z hlavních cílů vydavatelů i po odeznění pandemie. Studie připomíná divizi FT Strategies, propojenou s deníkem Financial Times, která uvedla devítiměsíční projekt postupného zvyšování digitálních předplatitel. Je do něj zapojeno osm evropských vydavatelů včetně slovenského Denníku N. Klíčová otázka je, jestli se zájem o předplatné, registrovaný na začátku pandemie, podaří udržet i do dalších měsíců a let.

Návštěvnost webů

Přestože návštěvnost na webu roste, publikum se stále nedaří monetizovat. Zkušenosti ze všech koutů světa jsou obdobné: zvýšil se počet uživatelů na všech platformách v prvním čtvrtletí 2020, ale ceny internetové reklamy klesly. Společnost Verizon například uvedla, že před pandemií každoročně evidovala lepšící se trend ve vývoji obratu, ale v prvním čtvrtletí 2020 obrat poklesl o 4 %. Ztráta byla zapříčiněná především dopady Covid-19. Řada vydavatelů v Británii začala nabízet online přístup zdarma, přičemž někteří zaznamenali příchod nových předplatitelů. V celkovém výsledku výnosy z nových předplatitelů ale nepřeváží poklesy v prodaném nákladu nebo v inzertních příjmech.

Eventy

Vydavatelé, u kterých hrají eventy významnější část, byli těžce zasaženi, s akcemi ale přesto počítají v posledním kvartále roku, a tak celkový dopad je zatím těžké vyčíslit. Přesto se i tak snaží o inovace – nabízejí virtuální konference a mohou přinést nové produkty, které v nabídce vydavatelů už zůstanou.

Reklamní výnosy

Podle prvních předpovědí je v USA predikován za celý rok 2020 pokles reklamního trhu o 10,6 %. V západní Evropě poklesl reklamní trh o 40-50 % od zavedení opatření ve většině zemí, španělská magazínová asociace dokonce hlásí 80% pokles, britská PPA předpovídá ztráty na úrovni 60 %. V Portugalsku se předpokládá pokles o 70 % v období mimořádných opatření, v Rakousku mezi 50-70 %, ve Francii o 70 % a v Maďarsku o více než 80 %. V Kanadě a v Portugalsku investovala vláda do státní inzerce, pomocí které komunikovala omezení v souvislosti s Covid-19 a také to, jak nastartovat ekonomiku. Ve Španělsku byla ale státní inzerce směřována hlavně do TV, nikoli k vydavatelům tisku. Citelně byly poznamenány motoristické časopisy a sportovní časopisy, kde se pokles pohybuje od 60 do 90 %. V Británii uzavřela vláda a novinové odvětví tříměsíční reklamní partnerství na kampaně v hodnotě 35 35 mil. liber, které mají zahrnout britské národní a regionální deníky.

Záchranné aktivity

V Evropě se řada vlád soustředí na podporu byznysu, ale vládní pomoc specificky pro média se příliš nevyskytuje. Ve Francii a v Maďarsku se zvažují možné daňové úlevy za reklamní investice a ve Španělsku snížení DPH na noviny a knihy na 4 %.

-mav-