Autor textu MediaGuru
Většině časopiseckých titulů se čtenost v posledním čtvrtletí podle
Media projektu snížila, lepší výsledky vykázaly některé časopisy pro
ženy a společenské.
Čtenost časopisů na vydání ve druhém a třetím čtvrtletí 2019 přesahovala 60 % obyvatel ve věku 12 -79 let. Bylo to o čtyři procentní body méně než ve stejném období loni a o dva procentní body méně než v posledním měřeném období prvního pololetí 2019. Vyplývá to z dat výzkumu čtenosti Media projektu.
Také pohled na výsledky jednotlivých časopisů ukazuje, že většině titulů se čtenost spíše snížila nebo stagnovala. Nejlépe si v posledním čtvrtletí vedly časopisy pro ženy, časopisy životního stylu pro ženy a společenské časopisy. V těchto skupinách došlo k nárůstu počtu čtenářů u největšího počtu zařazených titulů.
V meziročním srovnání vychází čtenost nejlépe časopisům o bydlení na čele s časopisem Dům a zahrada. V této kategorii si ve srovnání se stejným obdobím loni vylepšila čtenost většina časopisů, především Blesk Bydlení.
Z konkrétních titulů zaznamenaly nejlepší výsledky Instinkt (který už ale nevychází a který v průběhu roku měnil periodicitu z týdeníku na měsíčník), dále Marianne, Moje psychologie, Čas na lásku a Ego! (v mezikvartálním srovnání). V meziročním srovnání k nim patří Blesk Bydlení, TV Plus 14, Automobil, Chvilka v kuchyni a Magazín Pěkné bydlení.
Níže přinášíme pohled na vývoj jednotlivých časopisů v žánrových skupinách.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.