Autor textu MediaGuru
Nejvíce časopisů s rostoucí čteností registruje výzkum Media projekt
v kategorii magazínů o bydlení.
Čtenářem alespoň jednoho časopisu je podle nových výsledků výzkumu čtenosti Media projektu za první pololetí 2019 více než 72 % populace ve věku 12-79 let. Absolutně to představuje 7 mil. osob. Je to asi o 300 tisíc čtenářů méně než ve stejném období o rok dříve (-4 %). Výsledek je ale ovlivněn i tituly, které přestaly vycházet a ve výsledcích výzkumu se už neobjevují (např. Popcorn, Top dívky), čímž je celkový výsledek snížen. Aktuální výsledky navíc přinášejí i řadu magazínových titulů, u nichž výzkum registruje navýšení čtenosti.
V porovnání s daty za první pololetí loňského roku se nejvíce zvýšila čtenost časopisům o bydlení. Jejich růst potvrzuje i srovnání čtenosti s posledním měřením na konci loňského a na začátku letošního roku. Zvýšila se i čtenost programových časopisů, křížovkářských titulů nebo magazínů se zaměřením na hobby a zahradu.
Pohled na výsledky konkrétních titulů ukazuje, že právě v segmentu časopisů o bydlení je nejvíce titulů, kterým se čtenost zvýšila v mezikvartálním i meziročním srovnání. Týká se to zejména titulů Blesk Bydlení, Tina Bydlíme, Svět koupelen, Magazín Pěkné bydlení, Můj dům či Rodinný dům.
V jiných segmentech se ve srovnání s výsledky za první pololetí loňského roku nejvíce navýšila čtenost časopisů Automobil, Blesk Hobby, Týden Historie, Lidé a země, TV revue, TV pohoda, Chvilka v kuchyni a Blesk Zdraví.
Vývoj čtenosti časopisů zařazených do kategorií podle jejich obsahového zaměření si můžete prohlédnout níže.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.
Řízení redakcí ve vydavatelství, pod který patří tuzemská edice
magazínu Forbes, je Irena Cápová.