Část vydavatelů žaluje Google kvůli přehledům AI

Tu změnu mohou už déle než měsíc pozorovat i čeští uživatelé světově nejpopulárnějšího vyhledávání. Po zadání otázky do vyhledávacího řádku zkouší Google nabízet na prvním místě nikoliv odkazy na relevantní weby, ale rovnou své vlastní textové shrnutí informací z těchto stránek. Ještě před nasazením inovace využívající pokrok ve vývoji velkých jazykových modelů zástupci digitálního byznysu spekulovali, jak ničivý dopad může mít nástup takzvaných AI Overviews na obchodní model řady tvůrců obsahu, kteří spoléhají mimo jiné na návštěvnost z vyhledávačů. Nyní se už podle části evropských vydavatelů v praxi ukázalo, jak velký zásah pro ně novinka představuje.

Nedávno proto sdružení menších nezávislých vydavatelů s názvem Independent Publisher Alliance (IPA) podalo podnět Evropské komisi k antimonopolnímu šetření Googlu. Ve stížnosti osočili americkou firmu ze zneužívání webového obsahu coby podkladu pro svou vlastní verzi umělé inteligence, což způsobuje publisherům ztráty návštěvnosti, a tím i ztráty ekonomické. IPA rovněž zmiňuje jako problém, že se provozovatelé webů nemohou ze zařazení do AI Overviews nijak vyvázat, aniž by je Google nepenalizoval úplným vyřazením z výsledků vyhledávání. S takovými argumenty ale technologická firma nesouhlasí.

Jak Google uvedl pro agenturu Reuters, „nové zážitky s umělou inteligencí ve vyhledávání umožňují lidem klást ještě více otázek, což vytváří nové příležitosti pro objevování obsahu a byznysu.“ Společnost rozporovala tvrzení o upadající webové návštěvnosti z jejího vyhledávače ještě jinak. Údaje o webovém provozu jsou prý často založené na neúplných datech. Nehledě na to, že čísla návštěvnosti mohou v čase kolísat z řady různých důvodů.

Z rivalů spojenci?

Negativní dopad nahrazování „googlování“ odpověďmi od chatbotů ale pozorují i velká americká média.  Jak popsal byznysový The Wall Street Journal, zpravodajskému webu The New York Times klesl podíl organické návštěvnosti z vyhledávání na 36,5 procenta, což představuje oproti roku 2022 pokles o 7,5 procentního bodu. WSJ to dává do souvislosti s rozmachem jazykových modelů, které jsou schopny uživateli zodpovědět prakticky každou otázku – byť třeba za cenu fabulace.

Část velkých médií se však rozhodla úbytek návštěvnosti připisovaný AI řešit kooperací namísto konfrontace. Tituly jako Der Spiegel, Fortune nebo TIME se už loni dohodly na spolupráci s tvůrci jazykového modelu Perplexity na provizích za použití jejich obsahu v chatbotově odpovědi na uživatelský dotaz. Aktuálně tato forma umělé inteligence, kterou měsíčně využívá kolem 20 milionů lidí, spolupracuje zhruba se stovkou médií, jak nedávno uvedl Forbes. Dohoda počítá se sdílením reklamních příjmů. Pokud se uživatel například vyptává na tipy, co vidět v Tokiu, platforma mu může zobrazovat reklamy spojené s cestováním. I v tom může Perplexity nastolovat další agendu, protože provozovatelé chytrých chatbotů zatím obecně nenašli jednoznačnou a výnosnou metodu, jak do nich vměstnat inzerci. To by však samo o sobě nebylo zárukou toho, že se digitální platformy o reklamní příjmy rozdělí s tvůrci obsahu. „Chatboty přecházejí na reklamní obchodní model a maximalizují snahy přikovat k sobě oči uživatelů. Stejně jako to kdysi udělaly sociální sítě. Pamatujete, jak to dopadlo?” varuje před trendem komentátorka agentury Bloomberg Parmy Olsonová. Snaha vytvořit co „nejnávykovější“ algoritmy sociálních médií s cílem prodat co nejvíce reklamy podle ní přinesla nemálo negativ, a to včetně dopadů na duševní zdraví dospívajících. Nebo stěžování si vydavatelů na to, že na jejich obsahu vydělává někdo jiný.

-riv-