Autor textu MediaGuru
Česká spořitelna začala pracovat na novém modelu prodeje reklamy
v tištěných médiích. Chce zohlednit hlavně prodaný náklad.
Nový model prodeje tiskové reklamy začala hledat Česká spořitelna. V minulém týdnu adresovala tuzemským vydavatelům svoji představu o způsobu prodeje tiskové reklamy. Model počítá zejména se zohledněním výše průměrného prodaného nákladu titulu za určité období vynásobeného pevně stanoveným koeficientem. Ve výsledku by se tak cena za celostránkovou inzerci v tisku (kalkulována už jako net net) dostala ve srovnání se současnou ceníkovou cenou na podstatně nižší úroveň – cca o 70-80 % méně.
Podle marketingového ředitele České spořitelny Daniela Šturma je úvaha o možných změnách v systému prodeje tisku zatím počáteční a společnost chce na ní v následujících 2-3 měsících pracovat společně s mediálním konzultantem Pavlem Mačingou. Důvodem pro úvahy o novém modelu prodeje má být snaha vrátit tiskové inzerci její „dřívější frekvenci“. Stávající ceníkové ceny podle Daniela Šturma nereflektují vývoj v segmentu tištěných médií, provázeného poklesem prodaného nákladu, a v důsledku se odrážejí na tom, že objem tiskové inzerce citelně klesá.
Vydavatelé však pro navržený model příliš pochopení nenašli a postavili se proti němu. Nelíbí se jim, že pracuje s daty o prodaných nákladech, které – jak argumentují – nemají primárně sloužit k plánování tiskové inzerce, ani ke stanovení výše inzertní ceny. Připomínají, že data o prodejích neodkrývají sociodemografii čtenáře a že stanovený jednotný koeficient pro výpočet ceny za celostranu neodráží kvalitu čtenáře ani jeho bonitu. Nesouhlasí také s tím, že by nad cenotvorbou ztratili kontrolu.
V některých případech se však už v Česku kalkulace inzertní ceny podle výše prodeje aplikuje. Týká se to např. některých deníkových příloh, kde se ve výsledné ceně přihlíží k celkovému nákladu.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Jednorázové platby od společností vyvíjejících umělou inteligenci
nepředstavují podle mediální analytičky Ulrike Langer dlouhodobé řešení
financování médií. Vydavatelé by se podle ní měli více zaměřit na
monetizaci dat, licencování obsahu a prodej vlastní redakční expertizy.
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků podle žebříčku Euro TOP
Miliardáři dosáhl letos 4,069 bilionu korun, meziročně o 19 % více.
V čele žebříčku zůstal Michal Strnad před Danielem Křetínským,
nejvyšší tempo růstu zaznamenali vlastníci STV Group Martin Drda a Ludmila
Drdová.
Umělá inteligence nemění jen způsob tvorby obsahu, ale i jeho
doručování uživatelům. Média mohou díky AI přizpůsobovat formu
stejného obsahu konkrétním potřebám jednotlivců, rozvíjet sémantické
vyhledávání nebo vytvářet osobní zpravodajské asistenty. Mluvilo se
o tom na evropském vydavatelském kongresu.