Autor textu MediaGuru
Česká televize oznámila detaily k termínům přechodu na nový digitální
standard DVB-T2.
Česká televize uzavřela první kolo jednání o přechodu na televizní vysílání v novém standardu pozemního digitálního televizního vysílání DVB-T2. Uvedla, že vlivem legislativního zpoždění přijetí tzv. diginovely zákona o elektronických komunikacích, která podmínky přechodu na DVB-T2 upravuje, bylo nutné pozměnit časový harmonogram přechodu. Diginovela vstoupila v platnost 2. září 2017.
Česká televize musí uvolnit některé kmitočty multiplexu veřejné služby už ve druhé polovině roku 2019, namísto v polovině roku 2020, protože jinak by nebylo možné spustit ostatní finální sítě a dosáhnout ukončení vysílání ve stávajícím standardu ke konci června roku 2020. „Česká televize udělá maximum proto, aby přechod na standard DVB-T2 proběhl podle plánu v termínu do konce června roku 2020, a co nejšetrněji ke stávajícím uživatelům volného terestrického vysílání České televize,“ uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Upravený harmonogram přechodu veřejnoprávního multiplexu na vysílání ve standardu DVB-T2 předpokládá technickou přípravu, a to v období od ledna do března 2018. Následně bude zahájeno vysílání přechodového multiplexu (ten již bude dominantně postaven na cílovém kanálu 26). Přechodový multiplex bude v provozu až do června roku 2020. Zákonem stanoveného pokrytí, tj. 95 % obyvatelstva ČR, by mělo být dosaženo na konci června 2018. Finální síť multiplexu veřejné služby fakticky vznikne přeladěním oblasti jižních Čech a Ústeckého kraje. Přesný harmonogram postupného ukončování DVB-T vysílání v ČR bude stanoven v TPP nejpozději do 30.6.2018.
Vysílače současného multiplexu veřejné služby se budou postupně vypínat od poloviny roku 2019, a to podle již zmíněného TPP, který pro Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje Český telekomunikační úřad.
Díky zvětšení kapacity multiplexu v rámci druhé vlny digitalizace bude moci Česká televize ke třem programům, které už nyní ve volném šíření nabízí ve vysokém rozlišení (ČT1, ČT2 a ČT Sport), přidat v HD i kanály ČT24, ČT :D a ČT art.
Podrobné informace o přechodu ČT na DVB-T2 najdete v přílohách níže.
Letos v březnu byla spuštěna přechodová síť pro DVB-T2 od společnosti České Radiokomunikace. V současnosti pokrývá 94 % populace. Pojme až 18 programů, v současnosti v ní vysílají komerční televize ze skupiny Prima (5x), Óčko (3x), Barrandov (4x), Šlágr TV a TV Noe. Další dvě pozice jsou blokovány pro skupinu Nova, která zatím v přechodové síti DVB-T2 nevysílá. Ohlášený je také vstup stanice Šlágr 2. Kdo obsadí poslední volnou pozici, zatím není známé.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.