Autor textu Martina Vojtěchovská
Česko už podle nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) nepatří mezi ideální země, kde vládne naprostá svoboda sdělovacích prostředků. Za poslední rok si mezi 180 sledovanými státy pohoršilo sestupem z 9. na 21. příčku, v meziročním srovnání ztratila v hodnocení osm bodů.
Podle RSF se za poslední rok situace zhoršila globálně, zejména na americkém kontinentu, který poprvé v celkovém průměru skončil kvůli rostoucímu množství vražd novinářů za Afrikou. Přestože je Evropa nadále oblastí, kde jsou média nejsvobodnější, i zde bylo zaznamenáno zhoršení situace kvůli „zneužití“ kontrašpionáže a boje proti terorismu k přijetí legislativních opatření umožňujících sledování ve velkém měřítku. Zvyšuje se případ konfliktů zájmu a kontrola státu nad veřejnoprávními, ale někdy i soukromými sdělovacími prostředky.
Ohledně Česka organizace vyzdvihuje skutečnost, že jeho justice chrání svobodu médií. „Pomluva je zločin, ale její postih je vzácný. Navíc v roce 2005 ústavní soud rozhodl, že každý názor je ze zákona ,chráněn‘, takže žaloba je ještě méně pravděpodobná. Když je politická satira terčem soudního řízení, soudy často rozhodnou ve prospěch žalovaného, protože Češi chtějí udržet svou tradici satiry a karikatury jako legitimní formy kritiky,“ uvádí RSF.
Oproti roku 2015 opustila ale Česká republika prestižní skupinu první dvacítky zemí sdílenou mimo jiné se severskými státy, Německem, Rakouskem, Švýcarskem, Slovenskem nebo Novým Zélandem. Česko se tak dostalo do čela druhé kategorie států, kde je situace „uspokojivá“, tedy mimo jiné mezi USA, Francii, Británii či Austrálii a Jihoafrickou republiku.
| Pozice | Země | Globální hodnocení | Meziroční rozdíl v pozici |
| 1. | Finsko | 8,59 | 0 |
| 2. | Nizozemsko | 8,76 | 2 |
| 3. | Norsko | 8,79 | -1 |
| 4. | Dánsko | 8,89 | -1 |
| 5. | Nový Zéland | 10,01 | 1 |
| 6. | Kostarika | 11,10 | 10 |
| 7. | Švýcarsko | 11,76 | 13 |
| 8. | Švédsko | 12,33 | -3 |
| 9. | Irsko | 12,40 | 2 |
| 10. | Jamajka | 12,45 | -1 |
| 11. | Rakousko | 13,18 | -4 |
| 12. | Slovensko | 13,26 | 2 |
| 13. | Belgie | 14,18 | 2 |
| 14. | Estonsko | 14,31 | -4 |
| 15. | Lucembursko | 14,43 | 4 |
| 16. | Německo | 14,43 | -4 |
| 17. | Namibie | 15,15 | 0 |
| 18. | Kanada | 15,26 | -10 |
| 19. | Island | 15,30 | 2 |
| 20. | Uruguay | 15,88 | 3 |
| 21. | Česká republika | 16,66 | -8 |
| … | … | … | … |
| 38. | Velká Británie | 21,70 | -4 |
| … | … | … | … |
| 41. | USA | 22,49 | 8 |
| … | … | … | … |
| 45. | Francie | 23,83 | -7 |
| … | … | … | … |
| 47. | Polsko | 23,89 | -29 |
| … | … | … | … |
| 148. | Rusko | 49,03 | 4 |
| … | … | … | … |
| 179. | KLDR | 83,76 | 0 |
| 180. | Eritrea | 83,92 | 0 |
První pětici nejsvobodomyslnějších států tvoří Finsko, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Nový Zéland. V první desítce jsou jen dvě mimoevropské země, shodou okolností obě ze Střední Ameriky: šestá Kostarika a desátá Jamajka. Nejhorší jsou tradičně Severní Korea a africká Eritrea.
Nejlepší bývalou komunistickou zemí je Slovensko, které dokonce postoupilo ze 14. na 12. místo. Nicméně i tato země získala více negativních bodů než loni, postup v žebříčku je dán tedy tím, že „konkurenti“, včetně propadávajícího Česka, si pohoršili ještě víc.
Nejlépe si za rok polepšilo Tunisko (o 30 míst na 96.) díky menšímu násilí proti novinářům a Ukrajina (o 22 míst na 107.) po zmírnění konfliktu na východě země. Největší propad zaznamenalo Polsko (o 29 míst na 47.) kvůli aktivitě nové vlády namířené proti médiím a Tádžikistán (o 34 míst na 150.) kvůli vzrůstajícímu autoritářství režimu. Za Tádžikistánem skončilo na 151. místě Turecko, které usiluje o sbližování s Evropskou unií.
„Všechny ukazatele žebříčku vykazují zhoršení situace. Mnoho orgánů veřejné správy se snaží získat kontrolu ve svých zemích v obavách z příliš velkého prostoru pro veřejnou debatu,“ sdělil agentuře AFP generální tajemník RSF Christophe Deloire.
„V současné době je stále snadnější pro mocenské struktury obracet se přímo na veřejnost prostřednictvím nových technologií, a souběžně je tam více násilí proti všem představitelům nezávislého zpravodajství,“ řekl Deloire. „Vstupujeme do nové éry propagandy, kdy nové technologie umožňují s nízkými náklady vést vlastní komunikaci, dodávat své diktované informace," dodal.
RSF se sídlem v Paříži má při sestavování každoročního žebříčku v jednotlivých zemích na zřeteli řadu kritérií, a to od legislativy, dodržování plurality názorů, transparentnosti, majetkové kontroly médií, autocenzuru až po míru násilí vůči novinářům.
-čtk-
Autor textu Martina Vojtěchovská
O pohledávky společnosti Barrandov Televizní Studio projevila zájem
mediální skupina Knowlimits Group.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV) tvrdí, že nezávislost
nestojí na koncesionářských poplatcích, ale na pravidlech a kontrole.
Český rozhlas její argumenty odmítá jako účelové a varuje před
oslabováním systému veřejné služby.