Autor textu ČTK
V aktuálním žebříčku svobody médií organizace Reportéři bez hranic si
Česko pohoršilo o tři pozice a je 17., Slovensko se propadlo o 12 míst a skončilo 29. ze 180 hodnocených zemí.
Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje organizace Reportéři bez hranic (RSF). V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko pohoršilo o tři pozice a je 17., Slovensko se propadlo o 12 míst a skončilo 29. ze 180 hodnocených zemí. Na první příčce je stejně jako před rokem Norsko, poslední skončila Eritrea.
„Stále více vlád a politických orgánů neplní svou úlohu garantů co nejlepšího prostředí pro novinařinu a právo veřejnosti na spolehlivé, nezávislé a rozmanité zprávy a informace. RSF zaznamenává znepokojivý pokles podpory a respektu k autonomii médií a nárůst tlaku ze strany státu nebo jiných politických subjektů," konstatuje nevládní organizace ve svém souhrnu.
Všímá si v něm specificky i Slovenska, když zaznamenává jeho pokles v žebříčku a varuje před hrozbou manipulace voleb s využitím umělé inteligence (AI). Konkrétně zmiňuje případ pomocí AI vytvořené audionahrávky novinářky Moniky Tódové, který považuje za „jeden z prvních zdokumentovaných případů tohoto typu útoku na novináře s cílem ovlivnit výsledek demokratických voleb".
„Po několika vládách, které se snažily zlepšit svobodu tisku, se v parlamentních volbách v roce 2023 dostal k moci opět premiér Robert Fico, což znamenalo konec snah v této oblasti," konstatuje poté RSF v podrobnějším hodnocení země. „Novináři pracují v nepřátelském prostředí a veřejnoprávní i soukromá média zůstávají zranitelná vůči zájmům nesouvisejícím s novinařinou," míní také nevládní organizace.
V Česku podle RSF svobodu tisku ohrožuje vysoká koncentrace soukromých médií a také nenávist vůči novinářům na internetu. Jako pozitivum organizace vidí některé legislativní změny uskutečněné koalicí premiéra Petra Fialy, „které by mohly být prospěšné".
Na čelných místech žebříčku svobody tisku letos Norsko doplňují Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Finsko. Do první desítky se vešly také Estonsko, Portugalsko, Irsko, Švýcarsko a Německo.
Spojené státy si pohoršily o deset pozic a skončily 55., Argentina se i kvůli volbě Javiera Mileiho prezidentem propadla dokonce o 26 míst a je 66. Naopak o dvě místa si polepšilo Rusko, které ale i tak skončilo 162. „Od ruské invaze Ukrajiny v únoru 2022 byla téměř všechna nezávislá média zakázána, zablokována a/nebo prohlášena za ´zahraniční agenty´ či ‚nežádoucí organizace´. Všechna ostatní podléhají vojenské cenzuře," konstatuje RSF.
-čtk-
# žurnalistika # žebříček # svoboda médií # novináři # demokracie # Reportéři bez hranic
Autor textu ČTK
V roce 2025 se prodalo o necelých deset procent deníků méně než
v předešlém roce. Trend vývoje prodaného nákladu se tak na českém trhu
nemění. Nejprodávanějším deníkem zůstává Blesk. Nejlepší meziroční
výsledky v prodaném nákladu měly loni Hospodářské noviny a MF Dnes.
Český Forbes od nového roku výrazněji zvýšil cenu ve volném prodeji a strategicky chce rozšiřovat klubové členství, které za jednu cenu
kombinuje přístup k tisku, digitálu i audiu. Vydavatel Erik Conrad si
navíc pohrává s myšlenkou zavedení tvrdého paywallu.
Tištěné deníky a jejich suplementy čte více než polovina Čechů ve věku
12–79 let, celkový zásah tisku včetně časopisů dosahuje tří čtvrtin
populace. Skupinu nejčtenějších deníků tvoří Blesk, MF Dnes, Deník a Metro. Meziročně si polepšily Sport a MF Dnes, v pořadí se posunuly
Hospodářské noviny.