Autor textu ČTK
Český rozhlas ukončuje vysílání na středních a dlouhých vlnách (AM).
Na středních vlnách dosud vysílaly stanice Dvojka a Plus a na dlouhých
vlnách Radiožurnál.
Český rozhlas (ČRo) ukončuje v pátek 31. 12. 2021 vysílání na středních a dlouhých vlnách (AM). Lidé proto budou muset přeladit na velmi krátké vlny (FM) nebo využívat digitální rozhlas DAB+, případně on-line vysílání. Rozhlas to oznámil na webu s informacemi k ukončování vysílání. Na středních vlnách dosud vysílaly stanice ČRo Dvojka a ČRo Plus a na dlouhých vlnách ČRo Radiožurnál.
„Ukončení AM vysílání se vás týká, pokud posloucháte stanici Dvojka, Plus nebo Radiožurnál na starším zařízení. Prohlédněte si ho. Pokud je na něm napsaná i zkratka FM, VKV nebo DAB, můžete nejspíš hned přeladit na jiné pásmo. Svou frekvenci najdete na mapě vysílačů. Pokud vedle stupnice pro ladění vidíte pouze nápis 'AM', případně 'MW' a značku kHz, bude potřeba pořídit nové rádio," píše rozhlas na webu.
V souvislosti s vypínáním středně a dlouhovlnných vysílačů rozhlas rozšířil pokrytí digitálním signálem DAB+. Ten v současnosti pokrývá přes 95 procent Česka a umožňuje příjem všech 23 stanic ČRo. Soukromé stanice zatím v digitálním standardu až na výjimky nevysílají.
Střední a dlouhé vlny, označované zkratkami AM a LW, umožňují přenos rádiového signálu na velkou vzdálenost. Jejich nevýhodou je ale nízká kvalita vysílání i vysoké náklady na provoz rozhlasových vysílačů. Vypnutím vysílání na těchto vlnách tak rozhlas v rozpočtu na příští rok ušetří desítky milionů korun. Vysílače AM provozují a vlastní České radiokomunikace. I po odchodu ČRo z tohoto pásma zůstane v provozu několik vysílačů v AM, které budou využívat pro své vysílání některá komerční rádia.
-čtk-
# Český rozhlas # distribuce # vysílání # DAB+ # signál # AM # LW
Autor textu ČTK
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.