Autor textu MediaGuru
První okruh České televize vyhradil seriálové novince páteční večerní
vysílací čas.
Sérii historických detektivek z počátků první republiky přináší seriál Četníci z Luhačovic. Výpravný dobový seriál České televize, v němž si zahráli Martin Donutil, Robert Hájek, Pavel Zedníček, Vica Kerekes, Igor Bareš a další, se na obrazovkách ČT1 objeví v lednu. Vysílat se bude v pátečním hlavním vysílacím čase od 20:00. Následovat budou v pátečním večerním vysílání pořady 13. komnata a Všechnopárty. Režiséry seriálu jsou Biser A. Arichtev, Peter Bebjak a Dan Wlodarczyk. Autorem projektu, a zároveň hlavním scenáristou, je Petr Bok.
Dvanáct příběhů představuje poválečnou dobu jako historickou etapu, kdy morálka a zločinnost byly ovlivněny válečným konfliktem. „Hledali jsme cestu, jak těžit z tematiky, která k tvorbě České televize nerozlučně patří, a zároveň představit život četnictva v těžké době po skončení první světové války, v porodních bolestech nové republiky,“ přiblížil kreativní producent projektu Jan Maxa. Autorský tým přišel podle jeho slov s nenásilnou kombinací částečně odlehčeného stylu vyprávění a často drsných případů, které souvisejí s tehdejšími poměry.
„Pro mne jsou Četníci z Luhačovic zajímavou exkurzí do doby, kdy zločiny byly na jednu stranu často surovější a bezohlednější než dnes, ale zároveň byli pachatelé v mnohém naivnější a přiznávali se často jen proto, že se obávali muk pekelných nebo Božího trestu," dodal Petr Bok.
V seriálu dále hrají Robert Jašków, Jiří Langmajer nebo Karel Dobrý.

Výpravný dobový seriál, připravený v Televizním studiu Brno, se natáčel po dvě stovky natáčecích dnů, na 40 lokalitách, zahrálo si v něm 200 herců a přes 1 500 komparzistů, na něž bylo připraveno přes 1600 kostýmů.
Četníci z Luhačovic jsou jedním ze čtyř nových seriálů, které Česká televize zařadí do jarního vysílání v roce 2017. Hned od ledna nasadí vedle Četníků z Luhačovic také detektivní seriál Svět pod hlavou a komediální Trpaslík. V průběhu jara přijde i druhá řada seriálu Labyrint. Více o jarním vysílání ČT můžete číst zde.
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.