Janeček ve středu 31.8. odstoupí z vedení České televize
Rada České televize ve středu od notáře převezme rezignační dopis generálního ředitele Jiřího Janečka. Ten tak po osmi letech skončí ve své funkci. Svou rezignaci oznámil již v červnu, jako důvod uvedl zdravotní stav.
Po odstoupení se Janeček hodlá věnovat léčení. Přes Janečkovo poměrně jednoznačné vyjádření se objevily pochybnosti, zda opravdu odstoupí. Spekulovalo se například o tom, že by nemusel odstoupit, kdyby žádný z kandidátů na nového generálního ředitele nevyhovoval politikům. Janeček proto na popud části rady uložil dopis s oznámením o své rezignaci u notáře. Své rozhodnutí tak již nemůže vzít zpět.
V mezidobí mezi rezignací Janečka a zvolením nového ředitele bude televizi řídit statutární zástupce a vedoucí kanceláře generálního ředitele Vladimír Karmazín.
Hodnocení Janečkova působení v čele České televize není jednoznačné. Například současný předseda rady ČT Milan Uhde se k němu staví kriticky. "Pomohl vytvořit situaci, ve které Česká televize nutně potřebuje kvalitativní změnu," řekl ČTK Uhde. Pozitivně hodnotí, že Janeček držel televizi v takzvaných černých číslech, tedy že její hospodaření nebylo ztrátové. "Na druhou stranu podle mě poklesla kvalita televize téměř ve všech sférách," míní Uhde. S výjimkou zpravodajství a dokumentárních pořadů by se ve všem ostatním dalo postupovat daleko kvalitněji, dodal.
"Není jasné, do jaké míry byl vyrovnaný rozpočet krytý z rezerv," řekl k hospodaření ČT za Janečkova vedení novinář a spisovatel Karel Hvížďala, který se ve svých komentářích děním v ČT často zabývá. Nepodařilo se podle něj definovat, co to veřejnoprávní televize nebo veřejná služba je. "O to se nikdo pod jeho vedením ani nepokusil," upozornil Hvížďala. Náplň vysílání podle něj určovaly spíše komerční televize, se kterými ČT vstupovala do soutěže. Na druhou stranu ocenil, že se za Janečkova vedení podařilo rozjet zpravodajskou stanici ČT24 a téměř dokončit digitalizaci.
Janeček byl zvolen stálým generálním ředitelem České televize v červenci 2003, předtím byl pověřen řízením zpravodajství ČT, léta působil také jako moderátor. Je šestým šéfem České televize od jejího vzniku v roce 1992. Janečkovi se během působení v čele televize podařilo stabilizovat rozpočet, mimo jiné díky navýšení koncesionářského poplatku na 135 korun měsíčně. Televize v květnu 2005 nabídla zpravodajskou stanici ČT24, o devět měsíců později kanál ČT4 Sport. Televize se také zasloužila o rozšíření digitálního pozemního vysílání, výrazně se také angažuje na poli nových médií včetně sociálních sítí.
Negativní odezvu si vysloužila Janečkova personální politika. Největší pozornost vyvolal případ Františka Lamberta, někdejšího vrchního a programového ředitele. Ten z televize odešel v roce 2007 poté, co vyšlo najevo, že působil v Lidových milicích.
Odborníci kritizovali také fakt, že během Janečkova působení se na postu programového ředitele vystřídalo pět lidí. Podezření z klientelismu pak vyvolal tím, že v roce 2007 jmenoval personálním ředitelem Jana Mrzenu, který předsedal radě, jež Janečka zvolila ředitelem ČT. Kritiku si vysloužil i pro údajný nedostatek peněz na původní tvorbu či na problémy, které po restrukturalizaci ČT mají tvůrci. Dlouhodobě Janečka kritizují profesní organizace Český filmový a televizní svaz, který sdružuje audiovizuální tvůrce, a Asociace režisérů a scénáristů.
-čtk-