Autor textu MediaGuru
Do tří let by měla AI využívat každá druhá česká firma.
V kreativních oborech je to globálně více než 80 %.
V srpnu 2024 se Česká republika přiblížila zásadnímu bodu obratu v oblasti umělé inteligence (AI). Přijetím evropského AI Aktu by se měla otevřít cesta k bezpečnému a etickému využívání umělé inteligence napříč sektory. Podle dat Hospodářské komory dnes AI využívá zhruba čtvrtina firem, do tří let by to však měla být až polovina. V praxi ale mnoha firmám stále chybí dostatečné kapacity i know-how. Dle čísel české technologické společnosti Everbot, která se zaměřuje na vývoj AI aplikace poskytující svým uživatelům desítky vybraných AI nástrojů na jednom místě, to například v kreativních oborech je globálně až 80 %.
Hospodářská komora ČR v rámci svého pravidelného šetření zjišťovala stav zavádění AI v českých firmách. Z výsledku vyplývá, že 28 % českých firem dnes využívá AI v rámci svého podnikání, ale toto číslo by se do tří let mělo zvednout až o polovinu. I přes začlenění AI do své strategie však často reálná implementace do provozu pokulhává. Umělá inteligence má veliký potenciál usnadnit nejenom administrativní procesy, přes 35 % vidí přínos i ve snížení nákladů.
Hlavními problémy při implementaci AI nejsou pouze finanční prostředky, ale také nedostatečné kvalifikace a vzdělávání zaměstnanců. Na tuto limitaci také navazuje mnohdy nedostatečné know-how, které jako překážku uvedla téměř polovina respondentů. V souvislosti s přijetím Aktu o umělé inteligenci (tzv. AI Act) se často skloňují obavy z další administrativní a regulatorní zátěže, která by ve výsledku mohla zpomalit technologický vývoj systémů AI.
Umělá inteligence se stala nedílnou součástí každodenní praxe většiny marketingových a kreativních firem po celém světě. Pomáhá automatizovat rutinní úkoly, čímž uvolňuje čas a kapacitu pro činnosti, které vyžadují originální myšlení a odborné dovednosti. Podle globálního průzkumu mezi marketingovými profesionály (leden 2025) se AI využívá nejčastěji na tvorbu obsahu, optimalizaci e-mailového marketingu, správu sociálních médií a cílení reklamy. Její přínos však sahá mnohem dál. Generativní AI výrazně zvyšuje efektivitu také v kreativních oborech skrze modely jako např. DALL-E a Midjourney. Až 83 % profesionálů z kreativních profesí a 75 % marketérů již AI zakomponovalo do svých pracovních procesů.
Umělá inteligence a její využití je také již součástí veřejné debaty v Česku, což potvrzuje i fakt, že v rámci Národní strategie je v Česku do AI implementace směřováno 19 miliard Kč. Její využití už dávno není omezeno na nadnárodní technologické giganty jako Google či Microsoft. Aktuálně ji v Česku využívá 22 % malých a 28,3 % středních firem. Aby však její potenciál mohl být skutečně naplněn napříč trhem, je zásadní zajistit dostupnost těchto technologií podnikatelům všech velikostí.
„Demokratizace umělé inteligence je zásadní pro to, aby její přínosy nebyly výsadou světových hráčů jako Google nebo Amazon, které AI implementují obrovskou rychlostí. Ti do vývoje umělé inteligence letos investují dohromady 320 miliard dolarů. AI by se mělo stát hnacím motorem inovací napříč i celým českým trhem,“ říká Roman Berglowiec, expert na AI a CEO společnosti Everbot. „Česko musí dohnat technologický pokrok v AI, abychom neskončili na vedlejší koleji,“ dodává.
V roce 2025 byl trh s umělou inteligencí v marketingu odhadován na 47,3 miliardy amerických dolarů. Podle odhadů by jeho hodnota měla do roku 2028 vzrůst na více než 107,5 miliardy dolarů. Stejně jako v marketingu lze očekávat, že i celosvětové využívání AI ve firmách bude nadále dynamicky růst. V následujících letech se předpokládá výrazný nárůst počtu organizací, které umělou inteligenci implementují do svých procesů, ať už v oblasti automatizace, zákaznické podpory, datové analýzy, nebo provozu e-shopů. AI se tak postupně stává standardním nástrojem moderní firemní infrastruktury napříč odvětvími.
-stk-
# marketing # umělá inteligence # AI # marketingová komunikace # firma # Hospodářská komora # Everbot # implementace # kreativní obor
Autor textu MediaGuru
Streamovací platforma SkyShowtime zveřejnila v rámci své nabídky dvaadvacetiminutový dokumentární snímek The Odyssey: The Making of an Epic od studia Universal Pictures. Divákům podrobněji přibližuje natáčení nového historického velkofilmu oscarového režiséra Christophera Nolana. Samotný akční epos Odyssea zpracovává známý mytický příběh podle Homérova eposu a představuje se v něm obsazení Matt Damon, Tom Holland, Anne Hathaway, Zendaya či Robert Pattinson. Film, jehož rozpočet se vyšplhal na 250 milionů dolarů, vstoupil do světových kin v červenci a okamžitě zaznamenal mimořádný komerční ohlas. Během otevíracího víkendu snímek celosvětově utržil 264 milionu USD, čímž se postaral o dosavadní rekordní zápis v kariéře režiséra Nolana. Snímek tak překonal úvodní tržby jeho dřívějších velmi úspěšných titulů jako Temný rytíř povstal nebo Oppenheimer. Výrazný podíl na finančním úspěchu z úvodního víkendu mají prémiové sály, zejména ty vybavené technologií IMAX, na jejíž kamery byl snímek kompletně natočen. Jen na severoamerickém trhu film odstartoval s částkou 124,5 milionu USD, přičemž více než polovina těchto tržeb pocházela právě z prémiových formátů. Celosvětově se pak sály IMAX podílely na úvodních tržbách částkou 51,8 milionu USD. Odyssea byla uvedena do více než dvanácti tisícovek kin napříč 73 mezinárodními trhy včetně Česka a v mnoha z nich bezprostředně dominovala. Na uvedení samotné Odyssey ve službě SkyShowtime si budou muset ale její předplatitelé několik měsíců počkat. S ohledem na úspěch snímku nelze očekávat ani rychlé uvedení do digitální distribuce. Třetí díl Avatara například studio Disney uvedlo do kin loni 18. prosince, ve vlastní videotéce ho ale uvolnilo až 24. června.
nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
seriál Chalupáři. Nejvyšší sledovanost měli ve všech hlavních
diváckých skupinách.
Britský velvyslanec v Česku Matt Field považuje práci diplomata za
přirozenou formu influencer marketingu. Při příležitosti účasti na
festivalu Colours of Ostrava mluvil o tom, proč je pro diplomacii důležitá
autenticita, jakou roli hrají sociální sítě při budování vztahů mezi
státy i které komunikační priority si během svého působení v Praze
stanovil.