Autor textu MediaGuru
Úřad na ochranu hospodářské soutěže chce prověřit, zda tendr na
elektronické měření proběhl v souladu se zákonem.
Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení s Asociací televizních agentur (ATO) ohledně veřejné zakázky na elektronické měření sledovanosti pro roky 2013-2017. Tendr probíhal v loňském roce a skončil uzavřením smlouvy se společností Mediaresearch.
Úřad obdržel podnět ohledně výběrového řízení na peoplemetry už v loňském říjnu a zahájil v této věci šetření z moci úřední. Nerozhodl ale o vydání předběžného opatření, kterým by probíhající tendr zmrazil. Ten byl tak doveden do konce a skončil podpisem smlouvy se společností Mediaresarch, který ale neuznala TV Nova.
V právě zahájeném správním řízení, které může trvat několik měsíců, chce Úřad prozkoumat, zda výběrové řízení probíhalo v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Pokud Úřad shledá, že v průběhu tendru došlo k pochybení, hrozí ATO pokuta za správní delikt do 5 % ceny zakázky (tj. až 15 mil. Kč). Za určitých okolností může uložit i zákaz plnění smlouvy. Správní řízení ale může také Úřad zastavit a konstatovat, že k pochybení v tendru nedošlo.
Na základě podepsané smlouvy mezi ATO a společností Mediaresearch o provádění elektronického měření TV sledovanosti pro roky 2013-2017 už byly zahájeny přípravné práce pro nové měření na tzv. zaváděcím výzkumu. Zatím však není jasné, zda se nového měření bude účastnit TV Nova, která se proti podpisu smlouvy postavila.
Tendr na peoplemetry vyvolal v loňském roce řadu emocí a skončil rozkolem uvnitř profesní asociace ATO. Ze čtyř účastnících se agentur totiž podmínkám zadavatele vyhověla jen nabídka od společnosti Mediaresearch, což vyvolalo nesouhlas TV Nova.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.