Reklama 1948-60: Odsouzení i rehabilitace

V polovině 60. let však překvapivě nastává obrat...

Už v minulém díle jsme uvedli, jak důležitým mezníkem byl rok 1948 pro československou reklamu. Její dosavadní role byla redefinována a výsledkem byl posun z propagace na propagandu. Vzhledem k špatné hospodářské situaci se masivně šetřilo na veškerých materiálech určených k výrobě propagace zboží, ať už se jednalo o papír na plakáty, či o film určený k výrobě reklam vysílaných v kinech.

V tomto období také zanikají reklamní agentury a likviduje se i publikace odborných titulů jako byly tak oblíbené časopisy TYP, či ORO (Obchod, reklama, organisace) vycházející v době předválečné. Na přehnanou snahu správních složek doplácí i Reklub (Reklamní klub československý), sdružující špičky reklamního oboru u nás a pořádající mnohé vzdělávací akce i během války. Ihned po obnově Československa jsou lidé z Reklubu připraveni nabídnout své služby a udělat všechno pro co nejrychlejší obnovu zdravého trhu, jejich úsilí však nenalézá pochopení v modelu centrálně řízeného hospodářství. Kromě toho se ve velkém ruší reklamní oddělení v podnicích, které přecházejí pod státní správu a v praxi se tak eliminuje soukromý hospodářský sektor.

Přes veškeré "nepřátelské projevy" vůči reklamě si však Ministerstvo obchodu uvědomuje, že tato situace není pro budoucnost československého trhu únosná a že přirozenou cestou dojde k vybudování konkurence, která se bez reklamy neobejde.

Nakonec v roce 1953 dochází k přelomovému okamžiku, vychází nařízení ministra  vnitřního obchodu Františka Krajčíre o uplatňování obchodní reklamy. Z něho vyplývá, že veřejnost má být informována vnitřním obchodem o zboží všemi reklamními prostředky. Toto nařízení v praxi očisťuje reklamu jako nástroj prodeje a zároveň jí navrací její původní ekonomicko-společenskou roli. Nutno dodat, že v mezích uplatňované ideologicko-politické strategie. Nicméně reklama či také nábor, propagace se může konečně opět plně podílet na hospodářském vývoji země.

Vzápětí dochází k založení Reklamního podniku státního obchodu, později přejmenovaného na MERKUR, který téhož roku začíná vydávat odborný časopis s názvem Reklama v socialistickém hospodářství.

Konečné potvrzení nově nabyté důležitosti reklamy pro společnost pak znamená  1. celostátní konference reklamních pracovníků uspořádaná ještě téhož roku na podzim v Praze.

Dalším nesmírně důležitým momentem je podobná akce uspořádaná o tři roky později rovněž v Praze, tentokrát však již s mezinárodní účastí.

Autorka textu: Kateřina Hlouchová