Autor textu MediaGuru
CME už začala s výběrem nového ředitele, v nastavené politice
pokračuje. Uvnitř odpovědi CME.
Překvapivé oznámení o odchodu Adriana Sarbua z funkce generálního ředitele a prezidenta CME je podle informací CME jeho osobním rozhodnutím. „Dnešní oznámení bylo učiněno na základě osobního rozhodnutí Adriana Sarbu a žádné další změny nebyly diskutovány,“ uvedlo oddělení CME pro vztahy s investory na dotaz MediaGuru.cz, zda se jeho odchod dotkne managementu dceřiných společností CME v jednotlivých zemích. CME působí kromě Česka na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a Slovinsku.
Podle kontraktu, uzavřeného letos na jaře, měl Sarbu nárok buď na odstupné ve výši 3,6 mil. - 5,4 mil. USD, anebo mu CME může nabídnout řízení rumunských operací, a to až do roku 2020. Dohoda uzavřená mezi oběma stranami po rezignaci přiznává Sarbuovi odstupné ve výši 5,4 mil. USD (cca 105 mil. Kč).
Oddělení pro vztahy s investory dále sdělilo, že výběr nového generálního ředitele CME byl už zahájen. Na starosti ho má speciální komise ředitelů, v jejímž čele je člen představenstva CME Duco Sickingha.
CME zároveň deklarovala, že podporuje stávající strategii firmy, včetně iniciativ na zvýšení cen za televizní reklamu a za poplatky za distribuci CME kanálů provozovateli kabelových a satelitních platforem. „Představenstvo a Adrian Sarbu v minulosti pečlivě vyhodnocovali strategii CME a představenstvo v tom bude pokračovat i nadále,“ uvedlo na dotaz MediaGuru.cz oddělení pro vztahy s investory.
Nová obchodní politika se nejcitlivěji dotkla právě českého trhu, kde se ceny za televizní reklamu skupiny Nova zvýšily v řádu dvouciferného procentuálního růstu.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.