Mají wearables potenciál pro marketéry?

Pět procent Američanů nosí v současnosti některý z dostupných aktivit trackerů, tzv. wearables (elektronická zařízení, která nosíme stále při sobě). Při výběru typu uživatelů záleží především na designu a komfortu. Existuje mnoho značek, jako je MisFit, Jawbone, iHealth aj. Podle odhadů zástupců společností vyrábějící tato zařízení, budeme nosit cca deset připojených zařízení na svém těle.

Záleží ale na tom, co se s těmi daty bude dále dělat, jak to lidem zlepší život, pomůže se zdravím apod. Nabízí se dvě cesty:

1) Hard data (accelerometer, voltmeter)

2) Obecné insights (interpretace dat a rady uživatelům)

Budoucnost bude spíše v tom druhém, uživatelé nepotřebují vědět, kolik ušli kroků, ale kolik by ujít měli, aby zhubli. A to si výrobci hardwaru uvědomují, proto se snaží mezi sebou data i sdílet a otvírat je ze sensorů třetím stranám, které s nimi dále pracují a analyzují je. Stále však existuje fragmentace na trhu, je nutno tyto informace propojit. Důležité je však tato data přenést mimo zařízení, což dělá většinou aplikace spojená se zařízeními bezdrátově. Jedním ze zmíněných zařízení je kupříkladu ponožka či tričko připojené přes BT k telefonu.

Další věcí je použitelnost: lidé musí mít zájem tato zařízení neustále nosit při sobě. Telefon umí telefonovat, dělat fotky, posílat emaily… ale co tato zařízení? Na to si ještě musíme počkat, ač možná Pebble či Mediwatch jsou na správné cestě. Koneckonců člověk má jen dvě zápěstí a ta jsou většinou už plná… Wearables ale mohou do budoucna nahradit hodinky, kreditky, telefon či klíče od domu.

Cílem wearables je změnit lifestyle a zdraví svého nositele. Všechny sbírají data – lidé by se neměli zabývat tím, jak se připojí a kde se přístroj nabije. Zároveň musí být sensory velmi levné, neboť vlastníme několik kalhot, desítky triček, a pokud by měly být v oblečení, pak v každém, které nosíme.…

Pravděpodobně ale nebude existovat jediné zařízení, které nahradí všechny. Zdravotnická zařízení nebude možné nahradit zařízením univerzálním.

Odbočkou v tématu wearables je projekt NASA, zvaný scanadu, který na CESu představil jeho duchovní otec Walter de Brouwer. Je to spíše zdravotnické zařízení, které známe ze StarTreku jako trikoder. Podle výzkumu je 71 % uživatelů ochotno sdílet svá zdravotnická data, pokud jim to osobně či společnosti (například formou výzkumu) pomůže, 12 % určitě souhlasí bez podmínek a pouze 16 % chce tato data sdílet pouze se svým doktorem. Navíc 94 % lidí chce dát lékaři lepší souhrn dat, aby mohl lépe sestavit dignózu.

Co je tedy scanadu? Jedná se o certifikovaný (FDA) skenner ve tvaru toroidu se sensory, který umí „oskenovat“ naše tělo jako jiná zařízení v nemocnici. Během přiložení po dobu deseti vteřin u vašeho spánku zjistí, co s vaším tělem je. Změří tep srdce, teplotu (povrchovou i vnitřní), krevní tlak (systolický i diastolický), oxymetrii, respiratory rate, ECG, HRV (heart rate variable), MAP (mean arterial pressure). Nahradí tak i domácí zařízení jako je teploměr, tlakoměr apod.

Co ale přináší navíc je tzv. „personalizovaná medicína“ – co je vysoký krevní tlak pro jiného, není to samé pro mne, stejně tak i horečka je u každého jiná. Pouze 68 % zobecnění jednoho parametru platí pro všechny lidi. Pokud už měříte proti sobě dva parametry, už je to jen 68 % z 68 %. Proto scanadu se učí být vaším osobním doktorem. Připravuje se i analyzátor moči, skener chřipky scanaflu, který měří pomocí slin (včetně typu chřipky) i prenatální skener pro ještě nenarozené děti.

Scanadu opět přináší zajímavý právní problém – co s informací, pokud se dozvíte, že máte chřipku, uděláte – pokud máme symptomy, mělo by jít již o regulovanou medicínu a měli byste být nuceni navštívit lékaře. Opět se tedy dostáváme k tomu, že wearebles a zařízení změřená na zdraví výrazně ovlivní vývoj práva. V současnosti není řešeno, zda se symptomy musí něco člověk dělat.

Zpět k wearables. Možná se dočkáme i toho, že vlády budou používat wearables pro incentivizaci populace k tomu, aby podobná zařízení používala, výměnou za nižší zdravotní pojištění, pokud žijí zdravým životním stylem. Data následně mohou používat pro zásobování lékáren v nemocnicích, posílení zdravotního personálu v místě se zvýšeným výskytem chřipky apod.

Wearables mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale zájem u veřejnosti vzbudily. Jako další kroky bude pravděpodobně nutné:

1) Zajistit delší životnost baterií.

2) Sběr dat globálně pro potřeby výzkumu.

3) Otevřít API programátorům, kteří by dokázali propojit tyto sensory a najít zajímavá hybridní řešení.

4) Zájem vlád, které podpoří výzkum i rozvoj v této oblasti ohledně zdraví svých obyvatel s cílem snížit finanční zátěž na zdravotnický  systém výměnou za nižší příspěvky do systému.

Z veletrhu CES (Consumer Electronic Show) napsal Jan Edlman, head of digital innovation, Omnicom Media Group

Příklady wearables

Wearables odpovídají stále sílící touze spotřebitelů mít prostřednictvím nové technologie svůj život pod kontrolou. Vítají tak praktická zařízení, která jsou jim schopna dodat relevantní a personalizované informace, například o jejich srdeční aktivitě či o délce jejich pobytu na slunci.

Příkladem takových wearables jsou hodinky Wellograph (viz obrázek v záhlaví článku), které nejen ukazují čas, ale pečlivě sledují i pohybovou aktivitu svého nositele. Měří mu tep, sleduje jeho fyzickou aktivitu a další životně nezbytné funkce.

Zdravotní data poskytuje i pokrývka hlavy pod helmu společnosti Reebok s názvem CheckLight, která dokáže vyhodnotit, zda by si měl fotbalista po úderu míčem do hlavy sednout, či je připraven se vrátit na hřiště.

Elegantní kontrolu délky pobytu na slunci umožňuje zařízení June od společnosti Netatmo. Kromě toho dokáže poradit i optimální ochranu proti UV záření či říct, kdy je čas se obléct či jít ze slunce pryč.

Monitorovat svou fyzickou aktivitu už lidé umí například přes Nike FuelBand či Fitbit. Novinka zvaná Ibitz společnosti Geo Palz však cílí na děti. Prostřednictvím barevného zařízení mohou rodiče přes svůj smartphone sledovat pohyb svých ratolestí a motivovat je různými odměnami k větší aktivitě, například tím, že iPad se jim otevře až po zdolání určitého počtu kroků.

Ibitz od Geo Palz

Podobnou kontrolu mohou mít i páníčkové nad aktivitou svých domácích mazlíčků se zařízením PetBit společnosti Tractive.

PetBit od Tractive

Kontrolu nad děním v rodině poskytne rodičům monitorovací zařízení s příznačným názvem Mother od firmy Sen.se. S věcičkou podobající se ruské matrjošce a čtyřmi nenápadnými „průzkumníky“ lze mít přehled o tom, jaká je v bytě teplota, zda si dítě vyčistilo zuby, či jestli si babička nezapomněla vzít předepsané léky.

Mother od Sen.se

-kch-